Archiv pro štítek: thajsko

Temly, krásná příroda i pohodová atmosféra – to je Chiang Mai

reka bangkok

Z hlavního města Sumatry, Medanu, jsme se letecky přenesli do metropole mnohem modernější větší, lidnatější a celkově více podobné té západní, Bangkoku a odtud pokračovali na sever Thajska. 

map_of_thailand

V Bangkoku, více než šestimilionovém velkoměstě plném výškových budov, nákupních center, ale i starých templů jsme strávili pouhé dvě noci. Většinu času jsme však relaxovali v 19. patře (byteček naší kamarádky) a 14. patře (bazén) jedné z výškových budov, která sídlí v části města zvané Sukhumvit, která se jen hemží cizinci vyslanými firmou ve své zemi nebo těmi, kteří zde našli práci v mezinárodní firmě. Není divu, že je tato čtvrť poměrně drahá a přizpůsobená chuti a žízni cizinců.

wat pho lezici budha wat pho areal wat pho

Wat Pho – největší budhistický komplex v Bangkoku. Vstupné necelých 100 Kč určitě stálo za to. V templu v poklidu odpočívá 43 metrový zlatý Budha.

Třetí noc jsme už netrávili v pokojí s úžasným výhledem, ale v klimatizací vychlazeném autobuse, který nás po 10 hodinách vyložil v městě Chiang Mai, Mekce turismu v severním Thajsku. Ve městě žije necelých 150 tis. obyvatel a jeho starší část je opravdu příjemná, i když naaranžovaná pro oči turistů. Najdete zde příjemné kavárničky, malé stánky i restaurace a tucet nabídek na nejrůznější organizované výlety (těm se obloukem vyhýbáme, jelikož máme dost času, raději si vše organizujeme a prožijeme sami).

strakaty pes

V Chiang Mai jsme našli příjemný guesthouse za velmi příjemnou cenu (160 Kč pokoj/noc) s ještě příjemnějším bazénem. Odtud jsme více než 5 dní vyráželi na výlety do blízkého okolí. Mnoho atrakcí nenajdete v průvodcích, a tak byli opomenuty turisty a my si užili chvíle klidu.

temple chiang mai

Chaing Mai je plná templů. Najdete jich tu opravdu mnoho, ale po chvíli zevšední stejně jako evropské kostely. U jednoho z nich jsme si 2 hodiny povídali s budhistickými mnichy.

huay tung thao jezero

Jeden den jsme si půjčili kola a vyrazili na výlet k jezeru Huay Tung Tao, které je necelých 13 km na sever od Chiang Mai. Bohužel v březnu se pálí zbytky trávy a rýže na polích a nebe je díky čoudu šedé, takže panorama nebyl nijak oslnivé. Jezero je lemováno přístřešky, kde si můžete dát fajnové jídlo a užívat si pohodu a klidu, které okolo jezera panuje. Když vám bude teplo, můžete se zchladit v příjemně osvěžující vodě, i když voda není úplně nejčistší.

sticky watterfall

Další den jsme nasedli na skůtr a 70 kilometrů uháněli na sever k vodopádům Bua Thong, neboli Sticky Wattefalls (lepkavé vodopády). Cesta vede po poměrně rušné silnici, takže nakonec jsme usoudili, že vodopády za takovouto příšernou cestu v neskutečném parnu a prachu nestojí, ale během sezóny deště, kdy jsou políčka zelená, může být na co cestou koukat. Voda teče po pískovci a vy můžete doslova vylézt celý vodopád. Skvělá zábava na horké dny.

thai box

Večer jsme pak zašli na thai box za Night Bazaar. Návštěvníci byli skoro bez výjimky turisté, ale jako první zážitek z thaiboxu určitě pozitivní.

lom chiang mai rock quarry cliff jumping

Motorku jsme vyměnili za bicykl, zašli na skvělou snídani k naší oblíbená paní, která dělá nejlepší shake, bez ledu a cukru (Funky Monkey) a vyrazili na jih od města k lomu (Rocky Quarry), který je zaplaven tyrkysově modrou vodou a nabízí úžasné koupání. Lom je opravdu hluboký, a tak jsme neváhali a skočili z útesu, mě stačilo 5 metrů, ale Ivo je borec a užil si let z 12 metrů. Potkali jsme tu příjemné Dány, kteří si užívali nedělní odpoledne se svými thajskými přítelkyněmi. Vypili jsme s nimi několik piv, ochutnali skvělé kuře s lepivou rýži a povídali si o životě a práci v Thajsku. Když se začala smrákat, nasedli jsme na naše kola a unaveně šlapali 10 km zpátky do Chiang Mai, kde jsme povečeřeli na rozlehlém večerní bazaru přeplněném stánky s jídlem a všemi možnými suvenýry, oblečením a doplňky.

kurz vaření chiang mai kešu kuřecí stir fry kurz vaření thai farm

Poslední den jsme se zúčastnili úžasného kurzu vaření na farmě nedaleko Chiang Mai (Thai Farm Cooking School). Ale o tom někdy příště.

 

 

Ráj baťůžkářů, skvělé jídlo, temply a přírodní krásy – první pocity z Thajska

Přistáváme do více než šesti milionové metropole. Do další země. Odlišné kultury. Stále vyspělejší ekonomiky. Ale i vyšší úrovně turismu. Thajsko. Ráj baťůžkářů i dovolenkářů mířících užít si nádherné pláže.

bangkok night

Na první pohled je zřejmé, že životní úroveň Thajců je mnohem vyšší než obyvatel Sumatry. Ještě víc lidí je stále online s mobilem stále u ruky (jestli jste si mysleli, že horší než v Evropě nebo Americe to být nemže, vyrazte do Asie). V ulicích jezdí pěkná auta, ale nutno podotknout, že motorek je tady opravdu plno.

smog chiang mai

Dopravní infrastruktura se zdá být na asijské poměry na opravdu vysoké úrovni. Nechybí rychlostní silnice, dálnice a silnice mezi menšími městy jsou většinou pokryty zánovním asfaltem.

polévka

Naše břicha si libují. Jídlo je zde opravdu výborné, nechybí spousta zeleniny a spousta pouličních stánků s ovocem, ať už celými kusy nebo jen nakrájenými kousky v pytlíčku, které si napichujete přiloženou špejlí. Ze všech koutů se linou nejrůznější vůně, jednou je to čerstvé curry, jinde zase voní grilované maso na špejlích. Můj gurmánský jazýček si jen libuje a neustále ochutnává nové chutě, nové koření a bylinky.

Našim rodinným financím se tady taky líbí. Oficiálním platidlem jsou tu thajské bhaty, přičemž jeden bhat je roven necelým 0,8 koruny.  Nocleh je k sehnání i za 140-200 Kč za pokoj na noc, někdy i s bazénem. Nečekejte za tyto peníze obrovský luxus, ale jednoduchý, leč čistý pokojík. Jídlo je nejenže chutné, ale i levné. Nudle i polévka s masem je běžně k mání za 25-35 Kč. Větší jídla se pohybují okolo 50 Kč. Zajdete-li do nějaké fajnovější restaurace, najíte se za české ceny, okolo 150 Kč. Doprava je zde nepatrně levnější než na Sumatře. Záleží však, jestli zvolíte autobus veřejný nebo minibusy pro turisty, jejichž ceny nejsou vždy astronomicky vysoké, ale stále mnohem vyšší než v autobuse místním a ještě se ochudíte o cestu s lokály. Razíme cestu – jez a cestuj jako místní.

zapadacke jidlo

Je tady kritický bod, díky kterému se Thajsko nestane favoritem naší cesty. Rozvinutý turismus. Jak již bylo zmíněno na začátku, Thajsko je baťůžkářský fenomén. Zatímco na Sumatře jsme potkávali spíše dvojice nebo jednotlivce cestující spíše dlouhodobě, v Thajsku potkáváme obrovské (často hlučné) skupiny turistů (většinou v typickém stejnokroji – různobarevných volných kalhotách/kraťasech se slony z pouličního stánku).  Některá místa ztrácí „asijskost“ a jinakost, kvůli, které sem všichni jezdíme, a přeměňují se na jakési západní satelity, kde si koupíte jakékoliv západní jídlo, po kterém zrovna bažíte (mno, někdy jsem za to ráda), v ulicích naleznete pouze západní turisty, vstupy na kdejakou „atrakci“ jsou mnohdy dražší než v západní Evropě. Vše je přizpůsobeno oku a nosu turisty, za autentickým Thajskem musíte do malých vesniček za městem. Navzdory návalům turistů, angličtinou thajci ani v turistických oblastech nevládnou zdaleka tak dobře jako Malajci a předčí je i lidé na Sumatře, i když je to o chlup.

temple bangkok

Thajsko je protkáno temply nejrůznějších barev a velikostí. Thajci jsou budhisti a to se také odráží v liberálnější společnosti a uvolněnější atmosféře (místy jsou tu ale muslimské menšiny – hlas mezuína svolávajícího k ranní modlitbě mi nedovolil spát, a tak tento článek píšu v půl 7 ráno, ach jo).

Tato země má, co nabídnout a my už se těšíme, až poznáme pravé Thajsko, krásnou přírodu, dozvíme se víc o budhismu a o lidech, kteří tu žijí. Nejdříve se vydáme na sever, odkud překročíme hranice do Laosu, kde strávíme nějaký čas a odtud zpět do centrálního a jižního Thajska, které procestujeme společně s českou posilou, která za námi dorazí koncem dubna. Už se těšíme! Sledujte naše putování na blogu i na instagramu, kam téměř každý den přidávám nové fotografie.