Archiv pro štítek: Pavka

Kouzlení s hráškovým pestem

hrachy

Začátek léta je tady a to znamená nejen válení u vody a četné grilovačky, ale také plné zahrady barevných, voňavých dozrávajících plodů. My jsme tentokrát, díky naším toulkám po světě, zahradu nestihli osít a osázet, takže jsem odkázaná na mé oblíbené farmáře, ke kterým vyrážím na trh každé úterý a pátek.

Celý příspěvek

Jak jsme sjížděli řeku na duších od traktoru

mapa laos 1

Je brzké odpoledne a my přijíždíme autobusem do dalšího destinace, blíže střednímu Laosu, městečka Vang Vieng. Autobusové nádraží samozřejmě není přímo ve městě, ale několik kilometrů od něj, takže následuje ohraná písnička – neboli domlouvání s tuk-tukářem. Navrhuje 20.000 kip (60 kč) na osobu, i přes to, že je nás 8 a jsou to jen 3 kilometry. Nehodláme na to přistoupit, bereme krosny, navrhneme mu cenu 10.000kip, nechce ji přijmout, my se rozejdeme směrem k městu a po minutě chůze přijíždí tuktuk a my jedeme za naší cenu. Nechceme být držgrešle ani nedopřát místním, ale 500 Kč za 3 km si neřekne taxi v žádné západní metropoli.

63 (586x335)

Vang Vieng je malé poklidné městečko, jehož hlavní třídu tvoří hostely, restaurace a bary, kde potkáte především mladé cestovatele s krosnou a nízkým rozpočtem, čemuž také odpovídá nabídka guesthousů. Ale i pár luxusnějších se tu najde.  První den se rozkoukáme, projdeme se k řece a kluci večer ještě sledují s místním, do anglické ligy nadšeným, Laosanem derby mezi týmy z Manchesteru.

65 (586x452)

Ráno si pořídíme plastové kapsičky na krk alá žák první třídy, které mají být voděodolné (to se prokáže jako omyl nebo máme možná vadný kousek). Ve všech obchodech tu najdete tyto kapsičky a kraťasy s nápisem „tubing“, nejoblíbenější aktivita a jeden z důvodů proč do Vang Vieng vyrazit. Ani my se nechceme o tuto zábavu ochudit a míříme do půjčovny duší. Je to velká mašinérie, kde je spousta pracovníků, ale jelikož není sezóna zdá se, že kromě posedávání a občasného vyndání duší není příliš, co dělat. Na turisty (falangy) mají zdá se dost vyhraněný názor, i když jsou jediným zdrojem jejich obživy. Cedule u polic na odložení bot mluví za vše „Odložení bot na vlastní nebezpečí. Možná vám je ukradne nějaký šílený turista (crazy falang). A není jediná. V celé půjčovně je spojení „crazy falang“ poměrně časté a zaměstnanci půjčovny nejsou největší sympaťáci. Asi špatné zkušenosti, ale za 150 Kč z obyčejnou duši z traktoru by člověk ten úsměv na tváři uvítal.

66 (586x440)

Tubing je opravdu zábava. Nejdříve nás tuktukem dovezou 4 km za město, kde nasedneme na duši a do cíle plujeme více než 3 hodiny ( v sezóně dešťů to trvá polovinu času). Jelikož je období sucha a řeka je pomalá, musíme místy i lehce pádlovat, ale některé pasáže jsou poměrně rychlé. Tak jako u nás se neobejde sjíždění řeky bez návštěvy hospod, tak ani tady nebudeme o pivo a panáka lao-lao (místní rýžové pálenky) zdarma ochuzeni. Cestou je spousta hospůdek, kde obsluha vždy hodí láhev naplněnou vodou na provázku a vytáhne vás ke břehu. My se nedáme a zakotvíme až těsně za půlkou u postaršího pána, který nám z reproduktoru pouští moderní pecky. Poobědváme pivo, pálenku a chipsy a míříme dál. Cesta plyne, povídáme si s našími kamarády ze spojeného království a pomalu doplouváme celí unavení a ostrým sluncem spálení k cíli, do Vang Vieng. Povečeříme v restauraci s výhledem na kopce a západ slunce a jdeme na kutě.

64 (586x370)

Ráno si znovu plní energie půjčujeme s Ivem kola a vydáváme se na výlet mezi krásné kopce a zarostlé skalnaté homole, které jsou pro tuto oblast tolik typické.

67 (586x390)

Navštívíme jeskyni, kde s naší polovybitou čelovkou skoro nic nevidíme, pouze jako pěst velkého pavouka.

70

Poté narazíme na malou lagunu, kde smočíme svá sluncem vypražená těla a užijeme si chvíle klidu , jelikož jsme u lagunky sami, všichni míří k věhlasnější a asi krásnější modré laguně, která je však plná místních, kteří tam oslavují nový rok, jehož oslavy právě tento den započaly.

69 (586x427)

Největší zážitek je ale kopec s vyhlídkou na okolní kopečky, rýžová políčka (nyní bohužel vyschlá) a širé okolí.

71 (467x586) 72 (586x263) 73 (586x390) 75 (586x390) 76 (586x421)

Musím přiznat, že hory nám tady v Asii hodně chybí. Laos je sice poměrně hornatý, ale jedná se spíše o porostlé kopečky a hlavně tady není vybudovaný systém stezek a značených cest, takže bez organizované túry se většinou sami nikam nepodíváte. A to je problém v celé jihovýchodní Asii.

Následného rána zabalíme a míříme do další destinace. Hlavního města Vientanne…

Kus Francie v Laosu – Luang Prabang

mapa laos 1

Je pozdní odpoledne a my se spolu s dalšími „falangy“, jak se tady v Laosu říká cizincům (hanlivě i neutrálně zároveň), překračujeme hranici, nasedáme do linkového autobusu a míříme ještě trochu severněji, do městečka Luang Namtha.

2 (585x344)

Melounové pole

Byla by nuda i překvapení zároveň, kdyby cesta trvala stejně dlouho, jako je nám řečeno. (I tak se v Laosu většinou délka cesty udává v rozmezí, někdy tvoří rozdíl i několik hodin). V jedné zatáčce v kopcích přijedeme ke koloně kamionů. Náš řidič však neváhá a celou ji předjede. Na jejím konci je však kamion, který blokuje cestu. Po chvíli přibude další, menší, který se ho snažil objet a uvízl. Ten se však povede, i s pomocí nás falangů, vyprostit. Tedy přesněji kluků, my holky sedíme v autobuse. Ten se po chvíli rozjede, aby objel zaseknutý kamión, najede do díry neočekávaných rozměrů a my vyletíme metr do vzduchu. Když dopadneme zpátky do svých sedadel, už si to svištíme pěkně do kopce, až máme skoro strach, že na většinu autobusu, která se strachem v očích pozorovala kymácející se autobus u krajnice, zapomněl. Nakonec zastaví, pasažéři doběhnou, popisují scénu z venku a my už si zase razíme cestu k cíli.

Jelikož jsme místo v 9 přijeli v půl 12, ubytujeme se v nejbližším guesthousu, který následujícího dne měníme za jiný, který je přímo ve městě a ne na periferii.

Luang Namtha je malé městečko, odkud se většinou vyráží na výlety na kajacích a do okolních vesnic, kde žijí horské kmeny, víc srandy nečekejte.

My jsme si půjčili bicykly a na půl dne jsme vyrazili na obhlídku okolních vesnic. Všude v okolí se pěstují melouny a mnoho žen ve vesnicích se zabývá tkalcovstvím. Částečně pro potřebu lidí z vesnice, část se možná prodá turistům.

Tady jsme 5 dní přespávali

Tady jsme 5 dní přespávali

Původně jsme zvažovali dvoudenní tour na kajacích, ale tyto výlety jsou vždy nad náš rozpočet a hlavně nás zlákala nabídka pracovat jako dobrovolníci v nedaleké vesnici ( o tom bude speciální článek).

Ivo, já, Kan Deng, Isaac, Jess - dobrovolníci (Laosan nás organizoval)

Ivo, já, Kan Deng, Isaac, Jess – dobrovolníci (Laosan nás organizoval)

…..

Unaveni pobytem ve vesnice, vydáváme se na další dobrodružství. Zase nás čeká náročná cesta. Tentokrát však jedeme spacím autobusem, takže bude o něco příjemnější. V autobuse jsou ve dvou úrovních lehátka, takže se můžete příjemně natáhnout a ani vám tolik nevadí, když se ten starý autobus rozbije a my zase hodinu trčíme někde v kopcích. Řidič u otevřeného motoru zvesela pokuřuje cigaretku a přemýšlí, jak problém vyřešit, naštěstí však pomůže okolo projíždějící autobus. Asi všichni rádi pomohou, nikdy nevědí, kdy budou sami potřebovat pomoc.

Spací autobus

Cesta se celkově natáhla, takže místo v půl 12 v noci, přijíždíme v pěkných půl 3. Chvíli vtipkujeme, zda není lepší jít do baru a zaplatit gustehouse až na další den, ale únava zvítězí a my ťukáme na dveře guesthousů, jejichž majitelé tvrdě spí a nám otevře pouze pán, který zodpovědně leží na gauči u dveří, aby mohl otevřít poutníkům, jako jsme my.

61 (407x585)

Když se vzbudíme, je už pokročilé dopoledne. Zajdeme posnídat typickou laoskou polévku. Počasí nám poprvé nepřeje, a tak u stánku pod plachtou uvízneme skoro na hodinu, jelikož se spustil prudký déšť. Paní nám nalije čaj a my jsme spokojeni.


41 (585x384)

Odpoledne se ale jako mávnutí proutkem rozsvítí slunce a my vyrážíme korzovat po městě. Vy ani vlastně nevíte po jakém. No jo, jsme v Luang Prabang. Středně velkém městě na jih od Luang Namtha (26 000 obyv.).

40 (585x389)

Procházíme hlavní třídou plnou francouzských koloniálních budov, které nejsou úplně francouzské, ani asijské, každopádně právě kombinace obou stylů je úchvatná. Ve většině domů je buď stylová restaurace, kavárna, bar nebo hotel.

Přicházíme k soutoku řek Khanu a Mekongu. Zrovna je suchá sezóna, ale v té deštivé tu musí být o poznání více vody.

45 (585x389)

Navečer jdeme na západ slunce k teplu, který stojí na kopci. Místo je obsazené turisty i místními, ale výhled je nádherný. Slunce zapadá okolo 6 hodiny a my sestupujeme zpět do města, kde si dáváme večeři v restauraci u řeky a příjemně posedíme s našimi přáteli z Anglie a Walesu.

51 (389x585)

Další ráno, další déšť, ale vše se zase zázračně vylepší okolo oběda, kdy spolu s dalšími mladými cestovateli nasedáme do tuktuku a míříme k vodopádu Kuang Si, kam míří nejenom turisté, ale i místní, kteří zde piknikují, popíjejí pivo, zpívají a veselí se.

Vodopád je díky systému bazénků ideální ke koupání, jeho voda je však chladivě ledová

Vodopád je díky systému bazénků ideální ke koupání, jeho voda je však chladivě ledová

Součástí vstupného máme i prohlídku ohrady s medvědy ušatými (konečně vím, jak je to česky – anglicky moon bear – měsíční medvěd – možná díky světlým chlupům ve tvaru měsíce, který mají pod čumákem).  Tito medvědi byla zachráněni jako mláďata a ušetřeni smutnému osudu, kdy by sloužili pro tradiční medicínské účely. Medvědi se v tomto teple jenom líně povalovali.

55 (585x438)

Večerní trh v Luang Prabang

Večerní trh v Luang Prabang

Následného rána si přivstaneme na 6 a jdeme se podívat na mnichi, kteří každé ráno obcházejí město a od místních dostávají jídlo, který si pak všichni rozdělí

57 (412x585)

Ivo přispívá lepivou rýží

Ivo přispívá lepivou rýží

Tradiční způsob nošení zboží

Tradiční způsob nošení zboží

Luang Prabang bylo město, které na nás zatím udělalo největší dojem. Pohodová atmosféra a odlišná architektura, k tomu dobré jídlo s výhledem na Mekong. Nechtělo se nám skoro odjíždět, ale je čas zase nasednout do tolik neoblíbeného autobusu a vydat se na kostrbatou cestu dál…

 

 

 

Packing list Jihovýchodní Asie

diane-von-furstenberg-packing-quote

Přináším seznam věcí, které byste určitě neměli opomenout při cestě do Asie, je jedno, zda jedete na 2 týdny nebo pár měsíců, obsah vašeho batohu bude stejný.

Pár rad pro začátek:

Pokuste se vejít do 10 kg. Tuto hmotnost unese i křehká dívka a nebudete mít žádný problémy s manipulací s vaší bagáží a v případě, že budete muset urazit delší vzdálenost po svých, určitě vás 10 kg a měně nijak zvlášť nezničí a neunaví.

Pokud vás míří na cesty více, využijte toho. Nemá smysl tahat 3 šampóny, lékárničky, ani 7 nabíječek. Domluvte se a rozdělte si věci, které můžete bez problémů sdílet.

Vždycky si můžete vyprat, koupit kosmetiku, která došla, takže balte střízlivě a s rozmyslem! Připraveni? Jdeme na to.

OBLEČENÍ

Základ je zvolit kousky, které k sobě navzájem ladí, nejlepší je volit přírodní materiály, vzdušné, lehké a pohodlné a takové, v kterém se cítíte dobře

horní díly

Horní díly

2-3 trička (jedno s krátkým rukávem, druhé s delším, ale volnější, případně 1 z funkčního materiálu na sport)

3 košile (případně polokošile) – perfektně chrání před sluncem a tedy i před horkem, často jsou vyžadovány rukávy v různých kulturních památkách, na výlety do přírody jako ochrana proti komárům, ideální také na večery)

3-4 tílka ( v některých zemích nejsou kvůli náboženství příliš vhodná úzká ramínka – klidně si vezměte tílek méně a kupte si nějaké v Asii na tržnici, bude vám zároveň sloužit jako vzpomínka na vaše dobrodružství)

1 slabý svetřík (hodí se do dopravních prostředků s klimatizací, pro případ chladnějších večerů – jde to ale zvládnout i bez něj)

1 mikina (chystáte-li se na trek, do vyšších poloh nebo do letadla a klimatizovaných autobusů – vezměte buď mikinu nebo svetřík – mít oboje se ukázalo jako zbytečné )

1 nepromokavá bunda (většinou ji nebudete potřebovat, ale chystáte-li se na trek nebo do vyšších poloh, rádi ji oblíknete, záleží i na období, kdy Asii navštívíte)

1 šaty

1 variabilní šaty (můžete je nosit jako šaty, top i jako sukni ve dvou délkách – ideální)

spodní díly

Spodní díly

1 kalhoty (chystáte-li se do přírody, volte nějaké volnější, nejlépe s odepínacími nohavicemi, případně ještě jedny volné kalhoty, které pořídíte na místě – já mám jedny od firmy Prana a jsou opravdu perfektní, vypadají skvěle a zároveň mají i požadované vlastnosti)

2-3 kraťasy (džínové unosíte přes den, ale skvěle se hodí i na večer v baru, volnější plátěné jsou fajn do města i na lehký trek, chystáte-li se více sportovat, vezměte si i jedny vyloženě sportovní)

1 sukně (do tepla je mnohdy lepší sukně než kraťasy)

1 pyžamo (třeba tričko a kraťásky – možná budete sdílet s někým místnost, lepší volit něco decentnějšího)

Doplňky

Max. 4 páry ponožek (jedny teplejší, ostatní nižší)

6 ks spodního prádla, 2 podprsenky

1 plavky

1 klobouk nebo kšiltovka

1 šátek (využijete ho k zahalení při vstupu do templů, jako ochranu proti mrazivé klimatizace, jako deku na pláž nebo do parku, jako pásek nebo přehoz přes plavky) – případně multifunkční šátek, chystáte-li se do vyšších poloh

BOTY

boty

1 tenisky (na treky, delší chození, chystáte-li se během cest sportovat)

1 sandálky nebo pohodlné barelíny (mám barelínky Crocs a nelituju – jsou pohodlné, rychle schnou a není je problém je denně mýt, samozřejmě vypadají skvělé k šatům i kraťasům)

1 žabky (no comment)

HYGIENA

1 ručník (nejlépe rychleschnoucí outdoorový ručník – nezabere místo, je lehký a rychle uschne)

1 hygienická taštička – nepřehánějte to s velikostí – čím víc místa, tím víc věcí si vezmete. Hodí se taštička s háčkem na zavěšení. My máme už pár let tuhle a jsme nadmíru spokojeni.

1 Univerzální špunt – obzvlášť cestujete-li delší dobu, musíte řešit praní vašeho oblečení tento špunt se „přicucne“ k jakémukoliv umyvadlu (Tescoma). Vezměte si i menší množství pracího prostředku (v outdoorových obchodech mají dobrý s citronelou, když vám dojde, koupíte si malý balíček na místě).

Drogerie-  určitě to nepřehánějte s množstvím, vše si můžete na místě dokoupit. Ve větších městech není problém sehnat ani vodu ke kontaktním čočkám a jinou specifičtější drogerii.

Krém na opalování – určitě bych nic nepodcenila, i v případě, že se skvěle opalujete. Slunce je v některých měsících opravdu silné a chvilku potrvá, než se opálíte natolik, aby vás slunce bez ochrany nespálilo. My máme krém s faktorem 30 a i přesto jsme se při jízdě na motorce několikrát spálili.

VYCHYTÁVKY

obaly

Organizéry do batohu – skvělá věc, už nikdy bez nich. Já mám od Deuter tři velikosti. Kdykoliv potřebujete něco najít, není problém – v jedné mám horní díly, v druhé spodní a v nejmenší spodní prádlo a ponožky. Přehledné a vše je díky nim mnohem skladnější. Budete-li přespávat někde venku nebo ve stanu, můžete je použít i jako pohodlný polštář – vyzkoušeno.

vychytávky

1 vložka do spacáku (k nezaplacení chcete-li šetřit na ubytování, ne vždy se zdá povlečení čisté, někdy chybí přikrývka či prostěradlo, cítíte se v čistém a někdy pomůže i z hlediska tepla) – my máme malé spacáčky od Sea to Summit, na internetu najdete nejrůznější (alternativou mohou být prostěradla, ty ale zaberou příliš místa a jsou mnohem těžší, navíc při praní schnou déle)

Příruční batůžek – bude se vám hodit každý den, na výlety, na svačinu do autobusu, do letadla. My máme jen jeden a plně nám vystačí.

Čelovka – bez ní necestuju – nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit, můžete přijet na místo mnohem později, než bylo plánováno nebo jdete na noční trek do přírody

Taštička na cennosti – rovněž k nezaplacení, i když v poslední době ji příliš nepoužíváme a máme pouze malou kapsičku na peníze, kde nosíme malé obnosy. Taštička pod tričko se nám však mnohokrát hodila. Záleží, kam cestujete.

Lékárnička – nejlépe uděláte, poradíte-li se s dobrým lékárníkem nebo v ordinaci cestovní medicíny – neopomeňte náplasti, paralen, antibiotika na angínu, kapky proti zánětu očí, uší, antibiotiková mast na kožní zranění, prášky na alergické reakce, repelent se složkou DEET (max. 50%), prášky na zažívací potíže (Eucefuryl). Pořiďte si antimalarika – my je neužíváme, ale máme je pro případ nákazy (je možné si je i vypůjčit – o konkrétní zemi se pobavte v ordinaci cestovní medicíny).

Nožík – nožík, zvláště ten multifunkční se hodí opravdu často, potřebujete něco zastříhnout, nakrájet ovoce, namazat toast

Zámeček – není nutný, ale někdy se může hodit zamknout zipy na vašich zavazadlech

Uzavíratelné sáčky – taky k nezaplacení, na drobné věci, vezměte si jich pár navíc, určitěnajdou využití

Taška na špinavé prádlo – určitě si zabalte látkovou tašku, v které budete skladovat špinavé prádlo. Někdy se vám může hodit i na nákup nebo na výlet k vodě.

Moskytiéra (většinou není potřeba, pokud hrozí nebezpečí malárie, je již zabudována v pokoji nad postelí, samozřejmě je lepší si zjistit situaci v konkrétní zemi a místech, která plánujete navštívit)

Vodní filtr – voda je na cestách velké téma, bohužel na mnoho lahví filtr nepasuje nebo je voda opravdu nedobrá, takže pijete málo. Doporučila bych kupovat vodu na místě, ale hledat místa, kde můžete vodu doplňovat, v mnoha městech jsou automaty, doplnění lahví nabízí i mnoho guesthousů – nezatížíte tolik přírodu a ještě ušetříte

Šitíčko, izolepa, kobercovka – opravy všeho druhu – ale vše můžete sehnat na místě

ZÁBAVA a ELEKTRONIKA

Zábava – já bych už nikam necestovala bez čtečky knih, ale můžete si vzít i knihu papírovou a pak ji třeba v guesthousu vyměnit za některou, kterou tam zanechali ostatní cestovatelé. Nezapomeňte vzít karty, někdy se hodí i pro navazování konverzaci.

Foťák

Mobil (často se hodí k hledání informací, wifi už je ve většině ubytování samozřejmostí – my cestujeme s počítačem, který ale zabere hodně místa a není nejlehčí – máte-li tablet a cestujete-li déle, určitě s ním nic nezkazíte)

Další elektronika (na delší cesty se může hodit tablet nebo menší počítač), kamerka, ebook)

Kabely (nejlépe všechny zabalit do jednoho z organizéry a mít je tak pohromadě)

Flashka – nic nezabere a někdy se zkrátka může hodit

 

-Nejdůležitější-

Pas a jeho kopie – vezměte si pro jistotu i kopii vašeho pasu, případně ještě naskenovaný pas na flashce, pro případ ztráty nebo odcizení pasu


Všechno připraveno? Teď už vše chytře zabalit do batohu a můžete vyrazit.

batoh

Mně se osvědčilo zabalit všechno oblečení (v mém případě organizéry plné oblečení) do spodní komor krosny. Do horní už dát jen boty, hygienu a spacáček. Ostatní kosmetiku jsem nacpala do postranních kapes.

Hotovo?

Nezbývá mi než vám popřát šťastnou cestu a hodně zážitků!

DSC04696

 

Zdroj: první obrázek:http://blog.tortugabackpacks.com/packing-quotes/

 

 

5 důvodů proč se vydat na cesty do Asie

kachny sapa

Po Evropě už jste párkrát s baťohem cestovali, ale v poslední době vás stále víc láká opustit na pár týdnů starý kontinent a okusit něco jiného? Hodně vašich známých míří do Asie, ale vy si stále nejste jisti, že je to pro vás „to pravé ořechové“. Pokusím se vás přesvědčit, že je to přesně to, co hledáte.

1)      Je to exotika

Asie je pro našince, a Evropany obecně, především jedna velká exotika. Vystoupíte z letadla a rázem vás praští horký (v některých obdobích extrémně vlhký) vzduch. Sama doprava z letiště může být už začátek dobrodružství – první zkušenosti se smlouváním, mnohdy zběsilá jízda řidiče, silnice plné nejrůznějších povozů a někdy i zvířat. A pak už to všechno začne naplno. Nové pachy a vůně, chutě, barvy, jiná kultura, jiné zvyky a jiné vyžadované chování, odlišní lidé a etnika neskutečné kulturní památky, pláže, které v Evropě neuvidíte, zvířata, která jste doposud viděli pouze v zoo. Otevírá se vám nový svět!

sapa

2)      Letenky za hubičku

Oproti ostatním kontinentům je Asie poměrně blízko, a tudíž letenky jsou často více než dostupné. Hledejte s předstihem, ale vzpomenete-li si dva měsíce před odletem, určitě také seženete nějaké zlevněné letenky. Nejlevněji se z Prahy (případně Budapešti) dostanete do Bangkoku, Kuala Lumpur a někdy i do Hanoje či Ho Či Min City. Reálná cena je 12 – 15 tisíc za zpáteční letenku. K hledání letenek vám můžeme pomoci kayak.com , který pro vás vyhledá nejlevnější kombinace. Zároveň sledujte akční nabídky na jaknaletenky.cz, cestujlevne.cz apod.

Pověstně levné jsou i letenky v rámci Asie, jimž vévodí AirAsia, jejichž ceny letenek jsou srovnatelné s evropskými nízkonákladovými společnostmi.

hanoj

3)      I s nízkým rozpočtem to jde

Našetřili jste na letenky, ale bojíte se, že nebudete mít dostatek na samotné cestování? Žádný strach, v Asii se dá cestovat draze i levně (stejně jako všude). Stravujte se v malých restauracích a v pouličních stáncích jako místní, cestujte veřejnými autobusy nebo se domluvte s ostatními turisty a zaplaťte si minivan. Největší rozdíly však mohou tvořit výdaje za ubytování. Ve většině zemích JV Asie seženete pokoj pro dva do 200 Kč. Někdy musíte sdílet koupelnu s ostatními ubytovanými, jindy však máte v ceně snídani nebo bazén. Pamatujte, jste tu za poznáním, zážitky a zábavou, takže do postele se jdete hlavně vyspat.

kurata banda aceh

4)      Jednoduché cestování

Cestovat v Asii není nijak komplikované, což z ní dělá místo, kde najdete nejvíce cestovatelů s krosnou na zádech. Vždycky se nějak domluvíte, v turistických destinacích pokaždé někdo mluví a rozumí anglicky (na velké debatění to ale většinou nestačí). Vystoupíte-li na novém místě, většinou se vás rychle někdo ujme, buď vám chce jen pomoci, nebo nabízí taxi služby či vlastní guesthouse. Ubytování není většinou nutné shánět s předstihem (ale ve velkých městech je jednodušší vědět jméno hostelu, kde chcete bydlet). Ubytování můžete hledat třeba přes stránky agoda.com, hostelworld.com či booking.com. V menších městech a vesnicích je ale mnohem lepší vybrat guesthouse až na místě (většina z nich beztak na žádném z těchto webů není).

deti sumatra

5)      Žádný strach z kriminality

V JV Asii máte pocit, že je tu bezpečněji než v Evropě a mnohdy je to i pravda. Nic však nepodceňujte, zlodějíčci jsou všude. Obecně je však Asie velmi bezpečná, možná i díky velké náboženské jednotě ve většině zemí. Až na pár konkrétních míst nehrozí v současné době žádné politické konflikty a únosy turistů.

I přesto, že v Asii můžete být už za 12 hodin letu, octnete se v jiné světě, než který jste doposud z Evropy znali. Našetřete 30 tisíc korun a užijte si 3 týdny plné cestování. Je to opravdu jednoduché. Pro začátek můžete zkusit Thajsko, Malajsii nebo Vietnam.

Tak co? Zlákal vás můj článek k návštěvě Asie? Už jste v Asii byli? Kam se chystáte tohle léto/zimu na dovolenou?

Ráj baťůžkářů, skvělé jídlo, temply a přírodní krásy – první pocity z Thajska

Přistáváme do více než šesti milionové metropole. Do další země. Odlišné kultury. Stále vyspělejší ekonomiky. Ale i vyšší úrovně turismu. Thajsko. Ráj baťůžkářů i dovolenkářů mířících užít si nádherné pláže.

bangkok night

Na první pohled je zřejmé, že životní úroveň Thajců je mnohem vyšší než obyvatel Sumatry. Ještě víc lidí je stále online s mobilem stále u ruky (jestli jste si mysleli, že horší než v Evropě nebo Americe to být nemže, vyrazte do Asie). V ulicích jezdí pěkná auta, ale nutno podotknout, že motorek je tady opravdu plno.

smog chiang mai

Dopravní infrastruktura se zdá být na asijské poměry na opravdu vysoké úrovni. Nechybí rychlostní silnice, dálnice a silnice mezi menšími městy jsou většinou pokryty zánovním asfaltem.

polévka

Naše břicha si libují. Jídlo je zde opravdu výborné, nechybí spousta zeleniny a spousta pouličních stánků s ovocem, ať už celými kusy nebo jen nakrájenými kousky v pytlíčku, které si napichujete přiloženou špejlí. Ze všech koutů se linou nejrůznější vůně, jednou je to čerstvé curry, jinde zase voní grilované maso na špejlích. Můj gurmánský jazýček si jen libuje a neustále ochutnává nové chutě, nové koření a bylinky.

Našim rodinným financím se tady taky líbí. Oficiálním platidlem jsou tu thajské bhaty, přičemž jeden bhat je roven necelým 0,8 koruny.  Nocleh je k sehnání i za 140-200 Kč za pokoj na noc, někdy i s bazénem. Nečekejte za tyto peníze obrovský luxus, ale jednoduchý, leč čistý pokojík. Jídlo je nejenže chutné, ale i levné. Nudle i polévka s masem je běžně k mání za 25-35 Kč. Větší jídla se pohybují okolo 50 Kč. Zajdete-li do nějaké fajnovější restaurace, najíte se za české ceny, okolo 150 Kč. Doprava je zde nepatrně levnější než na Sumatře. Záleží však, jestli zvolíte autobus veřejný nebo minibusy pro turisty, jejichž ceny nejsou vždy astronomicky vysoké, ale stále mnohem vyšší než v autobuse místním a ještě se ochudíte o cestu s lokály. Razíme cestu – jez a cestuj jako místní.

zapadacke jidlo

Je tady kritický bod, díky kterému se Thajsko nestane favoritem naší cesty. Rozvinutý turismus. Jak již bylo zmíněno na začátku, Thajsko je baťůžkářský fenomén. Zatímco na Sumatře jsme potkávali spíše dvojice nebo jednotlivce cestující spíše dlouhodobě, v Thajsku potkáváme obrovské (často hlučné) skupiny turistů (většinou v typickém stejnokroji – různobarevných volných kalhotách/kraťasech se slony z pouličního stánku).  Některá místa ztrácí „asijskost“ a jinakost, kvůli, které sem všichni jezdíme, a přeměňují se na jakési západní satelity, kde si koupíte jakékoliv západní jídlo, po kterém zrovna bažíte (mno, někdy jsem za to ráda), v ulicích naleznete pouze západní turisty, vstupy na kdejakou „atrakci“ jsou mnohdy dražší než v západní Evropě. Vše je přizpůsobeno oku a nosu turisty, za autentickým Thajskem musíte do malých vesniček za městem. Navzdory návalům turistů, angličtinou thajci ani v turistických oblastech nevládnou zdaleka tak dobře jako Malajci a předčí je i lidé na Sumatře, i když je to o chlup.

temple bangkok

Thajsko je protkáno temply nejrůznějších barev a velikostí. Thajci jsou budhisti a to se také odráží v liberálnější společnosti a uvolněnější atmosféře (místy jsou tu ale muslimské menšiny – hlas mezuína svolávajícího k ranní modlitbě mi nedovolil spát, a tak tento článek píšu v půl 7 ráno, ach jo).

Tato země má, co nabídnout a my už se těšíme, až poznáme pravé Thajsko, krásnou přírodu, dozvíme se víc o budhismu a o lidech, kteří tu žijí. Nejdříve se vydáme na sever, odkud překročíme hranice do Laosu, kde strávíme nějaký čas a odtud zpět do centrálního a jižního Thajska, které procestujeme společně s českou posilou, která za námi dorazí koncem dubna. Už se těšíme! Sledujte naše putování na blogu i na instagramu, kam téměř každý den přidávám nové fotografie.

Má osobní úvaha o tom, co nám cestování přináší

Cestování je jediná věc, za kterou utratíte peníze a ona vás udělá bohatšími!

Tenhle citát, který neznámý cestovatel napsal černou fixou na židli v malé kavárničce v malajském městě George Townu přesně vystihuje mé pocity a vnímání cestování.

ce3

(Obklopeni lidmi z kmene Hmong ve vietnamské Sapě)

Chtěla bych tu vypsat několik hlavních motivů, proč cestovat, co vám cestování může přinést i zmínit, proč cestovat neznamená jen zábavu a pozitivní zážitky.

Díky cestování

…poznáte nová místa a lidi– To je asi to, co si každý z nás v souvislosti s cestováním vybaví nejdříve. Ať už cestujete v rámci České republiky, Evropy nebo celého světa, denně na cestách poznáváte nová místa, kde lidí žijí méně či více odlišným způsobem života, učíte se o přírodních odlišnostech a zajímavostech, o zvycích místních lidí, ochutnáváte, co lidé jedí, čím se baví, jaké mají problémy. Je to neskutečně zajímavé, obohacující a zábavné. Poznáváte nejenom místní, ale i cestovatele, které mají zajímavé zážitky, jiné pohledy na svět a můžeme se od nich ledacos dozvědět o jejich zemích, stejně tak, se oni mnoho dozvědí od nás.

ce6

(náměstí Majdan v Kyjevě, pohled z našeho hostelu – necelý rok poté se toto místo stalo symbolem konfliktu na Ukrajině)

…učíte se – Cestováním se člověk učí nejen o místech, která navštíví, zvycích, lidech, politické situaci země, ale i spoustě dalších věcí, které není vždy možné vyčíst z knih, příruček a internetu. Učíte se díky rozhovorům s místními, kteří dávají poznání a skutečnostem ještě jinou perspektivu – tu emocionální a osobní. Člověk nejenže se naučí mnoho nového, ale mnohem snáze si vše díky prožité zkušenosti zapamatuje. Kolik si toho pamatuji z hodin zeměpisu? Určitě méně než, co jsem se naučila z rozhovorů v Gruzii, Vietnamu a ostatních zemích. O některých částech světa jsem věděla minimum, ale po jejich návštěvě už si po zmínce o konkrétní zemi v novinách vybavím historii, problémy, které zemi zužují i životní úroveň obyvatel, protože díky vlastním zážitkům je moje paměť snáz uchová– jsou spojeny s emocemi.

ce7

(Učím se vyrábět oštiepok u mé kamarádky v Polsku, nedaleko Zakopaného)

…stáváte se tolerantnější – Především díky potkávání lidí odlišných názorů, zvyků, politického a náboženského vyznávání se stáváme mnohem tolerantnější. Z médii máme nejrůznější předsudky, ale potkáme-li skutečné lidi z konkrétních zemí můžeme se od nich hodně naučit, podívat se na problémy z jejich stránky a ne jen z geo-politického hlediska, které nám servírují média. Možná, kdybychom všichni už od dětství cestovali, potkávali lidi odlišné barvy pleti, vyznání a prostředí, ve kterém se pohybují, bylo by pro nás mnohem přirozenější tyto lidi přijmout a v poklidu vedle nich žít a snažit se z jejich „jinakosti“ si spíš brát než se jich stranit.

(Nejvíce si naši uzavřenost vůči ostatním národům uvědomuji právě nyní, na sociálních sítích sílí nejrůznější skupiny antimuslimsky orientovaných lidí. Ale kdo z nich kdy potkal muslima a zapředl s ním hlubší hovor? Řeknu-li 1 z 50, bude to moc. Neměli bychom zbytečně generalizovat a dle menšin nebo politické garnitury země hodnotit celé národy. Samozřejmě jsou pravidla a zvyky, které jsou pro nás těžké pochopit, ať se snažíme jím být sebe otevřenější, ale i pro ně je mnohdy těžké pochopit nás. )

ce2

(Tři chlapci na jednom kole těsně před bouřkou, nedaleko města Hoi An ve Vietnamu)

…vážíte si toho, co máme u nás – Během cestování se většina z nás neubrání srovnávání, jak si žijí lidé v zemi, kde zrovna cestujeme a tím, jak se máme u nás. Spousta lidí vzývá vše od nás na západ jako synonymum pro bohatství, funkční státní správu a všeobecnou vysokou kvalitu života všech obyvatel. Ale tak to taky není, i Švýcaři mají své problémy, i přes to, že pokud pracujete máte se nad český standard, ale je tu i spousta lidí, kteří se dobře nemají, možná i více než u nás. Naopak pojedete-li na východ od našich hranic, můžete být otřeseni chudobou, nepořádkem, neskutečnou korupcí a jinými znaky nefungujícího státu. A přesně tehdy si řeknete, jak se u nás máme dobře. Skoro každá domácnost vlastní auto, jezdí alespoň ročně na dovolenou, všude všechno tak nějak funguje, školy jsou „zdarma“, kvůli lékařským zákrokům se nezadlužují rodiny a není problém u nás žít pohodový život bez velkých živelných katastrof, válek a útisků.

ce5

(Krávy okupují autobusovou zastávku nedaleko horského městečka Kazbegi v Gruzii)

…stáváte se odolnější – Musíte slevit ze svých standardů, ubytování není vždy čisté a pohodlné, trávíte hodiny v autobuse narvaném k prasknutí, kde to někdy i nepříjemně zapáchá, jídlo je někdy až moc odlišné, k tomu všemu třeba neskutečné teplo. Ale vy to vždy zvládnete, to vás posiluje, za chvíli se oklepete a razíte poznávat nová zajímavá místa.

ce1

(Koláček z polenty v severoitalském Bergamu mě příliš neoslovil)

…ALE. Z posledního bodu vyplývá, že cestování není vždy jen zábava. Mnohdy je to únavné. Jindy vás zase tíží kácení pralesů či omezování práv některých obyvatel nebo menšin. Někdy vás rozčílí lenost a ignorance místních. Není vždy jednoduché pochopit zcela odlišné kulturní pozadí a povahu místních.

Co je ale nejdůležitější, vždy když přijedete z jedné cesty domů, odpočinete si, začínáte hned přemýšlet, kam se vaše kroky vydají příští.ce4

(Procházka ve Svanetii, Gruzie)

Cestování je zábava, vášeň, závislost, pro někoho práce i způsob života.

Jak bylo řečeno na začátku, peníze za cestování se vám vrátí v zážitcích a vzpomínkách a ty vám nikdo nevezme! Hlavně cestování neodkládejte na „někdy“, ale zabalte a vyrazte. Třeba jen na opačný konec naší krásné republiky!

DSCN9709

 (Zámek Červená Lhota)

 

Berastagi – městečko obklopené sopkami

Pohody už bylo dost, sbalíme krosny a se třemi přestupy podstupujeme další bláznivou jízdu dopravními prostředky narvanými k prasknutí a míříme do oblasti sopek, do města Berastagi.

První den se vydáváme na sopku Sibayak, která se tyčí nad městem. Svezeme se pár kilometrů za město opeletem (lokálním autobusem) a dál už šlapeme po svých.

Blížíme se k sopce, slyšíme syčení a únik síry..

c1c2Za necelé 2 hodinky jsme na vrcholu
c3

 

Na vršku si dáváme výborný obídek západního střihu – toasťák s rybičkami, avokádem a rajčetem

c4

Zpátky sestupujeme opačnou stranou, po prudkých schodech, které však končí v malé vesničce pod sopkou, kde se nacházejí horké prameny. Za 12 Kč se více než 2 hodiny cachtáme v horké vodě. Kupuji si prášek sulfuru, který si matlám na obličej a ten je následně krásně vyhlazený.

 

c5

 

Druhý den se vydáváme k sopce Sinabung (2406 m.n.m.), která vybuchla méně než tři týdny před naším příjezdem a která se nachází jen 35 km od Berastagi. Sopečný popílek byl všudypřítomný.

 

 

c9

 

Vydali jsme se do vesnice vzdálené 2 km od hlavní silnice. Vesnice, která se nachází přímo v místě, kam dopadají všechny kameny, které sopka vychrlí. Lidé kvůli tomu už před nějakou dobou vesnici opustili a dnes je to takové město duchů. Opravdu docela nepříjemné místo. Jeden Němec nám řekl, že se kousek za vesnicí nachází 10 m hluboká trhlina, kterou způsobilo zemětřesení. Když už jsme byli skoro u ní začal se ze sopky ozývat hrozný rachot a řítit se kameny. Asi se někde něco utrhlo. Dali jsme se celý vyděšení na útěk. Když jsme šli kolem opuštěné vesnice, dveře kostela se díky větru otevřely a z domů vybíhali psi. Vážně zvláštní pocit.

 

c8

Na háčku u tohoto domu stále visí kabát bývalých obyvatel, kteří ještě před rokem ve vesnici žili.

c7

Déšť, který pomalu smývá nánosy popela…

c10

 

 

Jezero Toba

První atrakci, kterou jsme navštívili na Sumatře je jezero Toba (Danau Toba). K jezeru není nijak komplikované se dostat z hlavního města Sumatry, Medanu. Stačí sednout na veřejný nebo turistický autobus do města Parapat (přežít 4 hodiny zběsilé jízdy), kde nasednete na loď a za necelou hodinku už vás vítá hlavní turistická destinace na ostrově Samosir, vesnice Tuk Tuk.

b2

Teď ale pár informací, nemám v plánu vás nudit strohými fakty, ale myslím, že historie i kultura na Samosiru je poměrně zajímavá. Jezero Toba totiž není ledajaké jezero, ale jeho vznik se datuje někdy před 77 tisíci lety, kdy vybuchl gigantický vulkán. Jde o největší probádanou katastrofu, při níž zemřelo 80% všeho živého na planetě (i díky prudkému ochlazení celosvětového klima). Tak vzniklo jezero Toba, ale kde se vzal kopcovitý ostrov velikosti Singapuru přímo v jeho centru? Způsobil to propad kráteru a díky tomu si na tomto překrásném místě v dnešní době můžeme užívat chvíle pohody a neskutečného klidu.

b4

Půjčujeme motorku a vydáváme se probádat ostrov. Jeden den ho objedeme kolem dokola. Celkem je to 145 km, takže na skútru vskutku slušná pojížďka. Jiný den si půjčujeme kola a zkoušíme se vydat do nedaleké vesnice. Cesta však mizí a zase se objevuje, všude samé kameny a my máme vyklepané nejen pozadí, ale i ruce a trpělivost a rozum velí kola po 20 km otočit a vydat se zpět do Tuk Tuku do našeho krásného a pohodového guesthousu Liberta a svlažit se v jezeře, které je krásně chladivé a neuvěřitelně čisté. Rodina vlastnící guesthouse sice po večerech přeměňuje molo v koupelnu, kdy v jezeře provádí koupel a čištění zubů (i přesto, že mají v domě koupelnu).

b9

b5

Další den jen prolenošíme ve společných prostorách Liberty, kde debatujeme s ostatními cestovateli. Třeba s postarším párem Švýcarů, kteří už deset let cestují na kole. Nebo mladým Němcem, který více než 10 měsíců jede na motorce z Německa do Austrálie.

b11

Nejlepší dobrodružství však zažíváme při prvním půjčení motorky. Cestou k horkým pramenům, jejichž teplota dosahuje i více než 40 stupňů, zastavujeme v muzeu Bataků. Rychlý exkurz do života Bataků: tento početný kmen, který žije především na Samosiru a v okolí jezera Toba je známý svou krvavou minulostí. Batakové z různých vesnic mezi sebou navzájem válčili a vítězové snědli poražené. Dneska už se jejich kanibalistických choutek není nutno bát, z každého domu zní po večerech zvuk kytary a zpěv (někdy opilé) společnosti. Jsou to veselí lidé, kteří jsou z velké většiny křesťané, takže pravidla jsou na ostrov znatelně uvolněnější.

b3

V době našeho pobytu byly ještě legální lysohlávky (dnes už jsou zrušené i tady) – prodávají se pod názvem Magic Mushrooms (magické houbičky).

b1

V batackém muzeu shlídneme ukázku batackých tanců a dokonce se sami přidáváme. Je to spíš jakési poskakování, přešlapávání a nakrucování.

b8

Cestu zpět volíme skrz pevninu, což se nakonec ukáže jako velmi riskantní krok. Brzy se začne stmívat, černé mraky hrozí deštěm a my projíždíme skrz prales, kde většinou po cestě ani památky, skútr poskakuje přes kameny a je nám trochu úzko (mno hlavně mně). Nakonec vyjíždíme ve vesnici a už nám zbývá jen několika kilometrový sjezd do Tuk Tuk. Opravdu úleva.

b6

Jezero nám opravdu učarovalo, a během 5 dní, které jsme tu strávili, nebyla o zábavu, pohodu a přátelskou atmosféru nouze. Ochutnali jsme i zajímavé pochoutky jako jezerního humra a čerstvé grilované ryby (jednou jsme neodolali a zašli na něco evropského – restauraci vlastnil Švýcar, který tady jaksi uvízl a nebyl jediný, německy mluvících pánů v letech tady žilo viditelně více).

b7

Jedna zajímavost nakonec. Mnoho Indonésanů chodí ve svém pyžamu natolik rádo, že není problém zahlédnout rodinku na rekreaci u jezera, která před restaurací vystoupí z nového SUV v barevných pyžamech (někdy poměrně infantilních). Pohoda.

Příště zabředneme do světa sopek a vulkánů, kterou jsou pro Sumatru také typické.

Sampai Jumpa – mějte se!

b10