Archiv pro štítek: nomadic pulp

Ráj baťůžkářů, skvělé jídlo, temply a přírodní krásy – první pocity z Thajska

Přistáváme do více než šesti milionové metropole. Do další země. Odlišné kultury. Stále vyspělejší ekonomiky. Ale i vyšší úrovně turismu. Thajsko. Ráj baťůžkářů i dovolenkářů mířících užít si nádherné pláže.

bangkok night

Na první pohled je zřejmé, že životní úroveň Thajců je mnohem vyšší než obyvatel Sumatry. Ještě víc lidí je stále online s mobilem stále u ruky (jestli jste si mysleli, že horší než v Evropě nebo Americe to být nemže, vyrazte do Asie). V ulicích jezdí pěkná auta, ale nutno podotknout, že motorek je tady opravdu plno.

smog chiang mai

Dopravní infrastruktura se zdá být na asijské poměry na opravdu vysoké úrovni. Nechybí rychlostní silnice, dálnice a silnice mezi menšími městy jsou většinou pokryty zánovním asfaltem.

polévka

Naše břicha si libují. Jídlo je zde opravdu výborné, nechybí spousta zeleniny a spousta pouličních stánků s ovocem, ať už celými kusy nebo jen nakrájenými kousky v pytlíčku, které si napichujete přiloženou špejlí. Ze všech koutů se linou nejrůznější vůně, jednou je to čerstvé curry, jinde zase voní grilované maso na špejlích. Můj gurmánský jazýček si jen libuje a neustále ochutnává nové chutě, nové koření a bylinky.

Našim rodinným financím se tady taky líbí. Oficiálním platidlem jsou tu thajské bhaty, přičemž jeden bhat je roven necelým 0,8 koruny.  Nocleh je k sehnání i za 140-200 Kč za pokoj na noc, někdy i s bazénem. Nečekejte za tyto peníze obrovský luxus, ale jednoduchý, leč čistý pokojík. Jídlo je nejenže chutné, ale i levné. Nudle i polévka s masem je běžně k mání za 25-35 Kč. Větší jídla se pohybují okolo 50 Kč. Zajdete-li do nějaké fajnovější restaurace, najíte se za české ceny, okolo 150 Kč. Doprava je zde nepatrně levnější než na Sumatře. Záleží však, jestli zvolíte autobus veřejný nebo minibusy pro turisty, jejichž ceny nejsou vždy astronomicky vysoké, ale stále mnohem vyšší než v autobuse místním a ještě se ochudíte o cestu s lokály. Razíme cestu – jez a cestuj jako místní.

zapadacke jidlo

Je tady kritický bod, díky kterému se Thajsko nestane favoritem naší cesty. Rozvinutý turismus. Jak již bylo zmíněno na začátku, Thajsko je baťůžkářský fenomén. Zatímco na Sumatře jsme potkávali spíše dvojice nebo jednotlivce cestující spíše dlouhodobě, v Thajsku potkáváme obrovské (často hlučné) skupiny turistů (většinou v typickém stejnokroji – různobarevných volných kalhotách/kraťasech se slony z pouličního stánku).  Některá místa ztrácí „asijskost“ a jinakost, kvůli, které sem všichni jezdíme, a přeměňují se na jakési západní satelity, kde si koupíte jakékoliv západní jídlo, po kterém zrovna bažíte (mno, někdy jsem za to ráda), v ulicích naleznete pouze západní turisty, vstupy na kdejakou „atrakci“ jsou mnohdy dražší než v západní Evropě. Vše je přizpůsobeno oku a nosu turisty, za autentickým Thajskem musíte do malých vesniček za městem. Navzdory návalům turistů, angličtinou thajci ani v turistických oblastech nevládnou zdaleka tak dobře jako Malajci a předčí je i lidé na Sumatře, i když je to o chlup.

temple bangkok

Thajsko je protkáno temply nejrůznějších barev a velikostí. Thajci jsou budhisti a to se také odráží v liberálnější společnosti a uvolněnější atmosféře (místy jsou tu ale muslimské menšiny – hlas mezuína svolávajícího k ranní modlitbě mi nedovolil spát, a tak tento článek píšu v půl 7 ráno, ach jo).

Tato země má, co nabídnout a my už se těšíme, až poznáme pravé Thajsko, krásnou přírodu, dozvíme se víc o budhismu a o lidech, kteří tu žijí. Nejdříve se vydáme na sever, odkud překročíme hranice do Laosu, kde strávíme nějaký čas a odtud zpět do centrálního a jižního Thajska, které procestujeme společně s českou posilou, která za námi dorazí koncem dubna. Už se těšíme! Sledujte naše putování na blogu i na instagramu, kam téměř každý den přidávám nové fotografie.

Penang a jeho vyhlášená laksa

Ostrov Penang neoslní jen svou jedinečnou atmosférou, kterou jsem popisovala v minulém článku, ale i pár jídly, typickými pro tuto oblast.

 

 Laksa

a5

 

Pravděpodobně nejtypičtější jídlo Penangu, rybí polévka laksa, konkrétně a(s)sam laksa. V okolí Kuala Lumpur můžete narazit i na curry laksu, ale tato penangská je kyselejší a v roce 2011 byla CNN zařazena na 7. místo z 50 nejlepších jídel planety. A to už je něco. Nemůžu než potvrdit, je opravdu, o co stát.

 

Polévku tvoří rybí vývar okyselený nejčastěji tamarindovou pastou a zahuštěný jemně sekanou rybou, zpravidla makrelou. V polévce plavou nejenom širší nudle z rýžové mouky, ale i jemně krájená zelenina (okurka, cibule, chilli, někdy i ananas a salát) a máta, citronová tráva a zázvor. Navrch je polévka dovršena krevetou pastou (fermentované krevety smíchané se solí).

 

Laksa je opravdu specifická, ale delikátní. Nejdříve překvapí výraznou kyselou a zároveň rybí chutí. Za chvíli vám však zachutná natolik, že i přes to, že z jedné misky byste se najedli dostatečně, budete si chtít přidat. Jedna miska vás přijde na krásných 4,50 RM (33 Kč)

 

My jsme laksu ochutnali v ulici Jalan Balik v části Air Itam. Umí ji tam prý nejlepší a je to jediné jídlo, které si u tohoto stánku s malými stolečky a židličkami můžete objednat. (brzy vložím video z její přípravy, s tím internetem je to bída)

 

Až dorazíme domů, budu hledat nejlepší recept, vařit, zkoušet, chutnat a pak vám sem dám ten opravdu nejautentičtější.

 

Char Koay Teow

a7

 

Další specialita malajských Číňanů, která se vaří i v Indonésii, Singapuru a Bruneji. V překladu smažené ploché nudle.

 

Dříve dělnické jídlo, jelikož za málo peněz jste získali nutričně bohaté a vydatné jídlo, dneska je považováno spíše za nezdravé, kvůli množství použitého tuku.

 

Nejdříve se na silném plamenu v rozžhaveném sádle osmaží krevety, přidá se krevetová pasta, sojová omáčka, tělíčka škeblí (srdcovek), fazolkové výhonky, takzvaný rybí koláč (jakási hmota z ryby pokrájená na kostky), smažené vepřové sádlo a čínská klobása. Někdy se jídlo servíruje na banánovém listě.

 

Naše smažené nudle dle mého všechny výše zmíněné pochoutky neobsahovaly, většina z nich určitě byla přítomna, i když jen v omezeném množství.

 

Chuťově byly nudle vyvážené a poměrně dobré, ale že by mě vyložené okouzlily, to se říct nedá. Nevelká porce nudlí vyšla na 7 RM (48 Kč).

A tady ukázka dalších specialit, které jsme ochutnali v George Townu.

Závitky Popiah, které jsme měli už v KL. Tyhle byly snad ještě lepší.

a8

 

Chuťovky – malé masové čevabčiči (opravdová delikatesa), surimi v zelném listu a nakonec sladké knedlíčky z rýžové mouky plněné rozvařeným ovocem.

 

a4

 

A teď pár indických specialit. V jedné indické restauraci jsme narazili na Murtabak. Placky plněné nejrůznějšími směsmi a osmažené na plotně. V Cameron Highland jsem už jeden murtabak ochutnala, byl plněný pečeným kuřecím masem nasekaným na vlákna. Tady jsme si objednali vepřový. Byl odlišný, obsahoval mnohem víc vajec, ale jeho chuť nebyla tak oslnivá, jako ten první. K murtabaku dostanete mističku kari, do kterého si murtabak namáčíte.

 

 

 

a2Ve vyhlášené indické restauraci, která sídlí na hlavní třídě Jalan Penang jsme ochutnali krevetové curry s dušenou rýží a pár kousky okry. Curry bylo výborné, krevety normální, celkově docela průměrné jídlo, které jsme u Indů ochutnali.

žmm

žmm

Také jsme tu ochutnali tandoori kuře a kousek hovězího. Tohle jídlo se opravdu vyvedlo. Nalili nám k tomu několik omáček a celkově to bylo opravdu vynikající. Nechybělo ani restované zelí.

a3

 

Na ulicích si můžete dát nejrůznější nápoje. Typický je Cendol (kokosové mléko s ledovou tříští, želé a palmovým cukrem), ten jsem nakonec neochutnali, protože jsme na něj narazili vždy v nevhodnou dobu. Dali jsme si ale čerstvou šťávu z cukrové třtiny, dokonce ve verzi take-away.

a10 a9

Nakonec foto stánku se smaženými „dobrotami“.

a6

A příště už se tu můžete těšit na Indonéské pochoutky.