Archiv pro štítek: indonésie

Jezero Toba

První atrakci, kterou jsme navštívili na Sumatře je jezero Toba (Danau Toba). K jezeru není nijak komplikované se dostat z hlavního města Sumatry, Medanu. Stačí sednout na veřejný nebo turistický autobus do města Parapat (přežít 4 hodiny zběsilé jízdy), kde nasednete na loď a za necelou hodinku už vás vítá hlavní turistická destinace na ostrově Samosir, vesnice Tuk Tuk.

b2

Teď ale pár informací, nemám v plánu vás nudit strohými fakty, ale myslím, že historie i kultura na Samosiru je poměrně zajímavá. Jezero Toba totiž není ledajaké jezero, ale jeho vznik se datuje někdy před 77 tisíci lety, kdy vybuchl gigantický vulkán. Jde o největší probádanou katastrofu, při níž zemřelo 80% všeho živého na planetě (i díky prudkému ochlazení celosvětového klima). Tak vzniklo jezero Toba, ale kde se vzal kopcovitý ostrov velikosti Singapuru přímo v jeho centru? Způsobil to propad kráteru a díky tomu si na tomto překrásném místě v dnešní době můžeme užívat chvíle pohody a neskutečného klidu.

b4

Půjčujeme motorku a vydáváme se probádat ostrov. Jeden den ho objedeme kolem dokola. Celkem je to 145 km, takže na skútru vskutku slušná pojížďka. Jiný den si půjčujeme kola a zkoušíme se vydat do nedaleké vesnice. Cesta však mizí a zase se objevuje, všude samé kameny a my máme vyklepané nejen pozadí, ale i ruce a trpělivost a rozum velí kola po 20 km otočit a vydat se zpět do Tuk Tuku do našeho krásného a pohodového guesthousu Liberta a svlažit se v jezeře, které je krásně chladivé a neuvěřitelně čisté. Rodina vlastnící guesthouse sice po večerech přeměňuje molo v koupelnu, kdy v jezeře provádí koupel a čištění zubů (i přesto, že mají v domě koupelnu).

b9

b5

Další den jen prolenošíme ve společných prostorách Liberty, kde debatujeme s ostatními cestovateli. Třeba s postarším párem Švýcarů, kteří už deset let cestují na kole. Nebo mladým Němcem, který více než 10 měsíců jede na motorce z Německa do Austrálie.

b11

Nejlepší dobrodružství však zažíváme při prvním půjčení motorky. Cestou k horkým pramenům, jejichž teplota dosahuje i více než 40 stupňů, zastavujeme v muzeu Bataků. Rychlý exkurz do života Bataků: tento početný kmen, který žije především na Samosiru a v okolí jezera Toba je známý svou krvavou minulostí. Batakové z různých vesnic mezi sebou navzájem válčili a vítězové snědli poražené. Dneska už se jejich kanibalistických choutek není nutno bát, z každého domu zní po večerech zvuk kytary a zpěv (někdy opilé) společnosti. Jsou to veselí lidé, kteří jsou z velké většiny křesťané, takže pravidla jsou na ostrov znatelně uvolněnější.

b3

V době našeho pobytu byly ještě legální lysohlávky (dnes už jsou zrušené i tady) – prodávají se pod názvem Magic Mushrooms (magické houbičky).

b1

V batackém muzeu shlídneme ukázku batackých tanců a dokonce se sami přidáváme. Je to spíš jakési poskakování, přešlapávání a nakrucování.

b8

Cestu zpět volíme skrz pevninu, což se nakonec ukáže jako velmi riskantní krok. Brzy se začne stmívat, černé mraky hrozí deštěm a my projíždíme skrz prales, kde většinou po cestě ani památky, skútr poskakuje přes kameny a je nám trochu úzko (mno hlavně mně). Nakonec vyjíždíme ve vesnici a už nám zbývá jen několika kilometrový sjezd do Tuk Tuk. Opravdu úleva.

b6

Jezero nám opravdu učarovalo, a během 5 dní, které jsme tu strávili, nebyla o zábavu, pohodu a přátelskou atmosféru nouze. Ochutnali jsme i zajímavé pochoutky jako jezerního humra a čerstvé grilované ryby (jednou jsme neodolali a zašli na něco evropského – restauraci vlastnil Švýcar, který tady jaksi uvízl a nebyl jediný, německy mluvících pánů v letech tady žilo viditelně více).

b7

Jedna zajímavost nakonec. Mnoho Indonésanů chodí ve svém pyžamu natolik rádo, že není problém zahlédnout rodinku na rekreaci u jezera, která před restaurací vystoupí z nového SUV v barevných pyžamech (někdy poměrně infantilních). Pohoda.

Příště zabředneme do světa sopek a vulkánů, kterou jsou pro Sumatru také typické.

Sampai Jumpa – mějte se!

b10