Archiv pro štítek: asie na talíři

Penang a jeho vyhlášená laksa

Ostrov Penang neoslní jen svou jedinečnou atmosférou, kterou jsem popisovala v minulém článku, ale i pár jídly, typickými pro tuto oblast.

 

 Laksa

a5

 

Pravděpodobně nejtypičtější jídlo Penangu, rybí polévka laksa, konkrétně a(s)sam laksa. V okolí Kuala Lumpur můžete narazit i na curry laksu, ale tato penangská je kyselejší a v roce 2011 byla CNN zařazena na 7. místo z 50 nejlepších jídel planety. A to už je něco. Nemůžu než potvrdit, je opravdu, o co stát.

 

Polévku tvoří rybí vývar okyselený nejčastěji tamarindovou pastou a zahuštěný jemně sekanou rybou, zpravidla makrelou. V polévce plavou nejenom širší nudle z rýžové mouky, ale i jemně krájená zelenina (okurka, cibule, chilli, někdy i ananas a salát) a máta, citronová tráva a zázvor. Navrch je polévka dovršena krevetou pastou (fermentované krevety smíchané se solí).

 

Laksa je opravdu specifická, ale delikátní. Nejdříve překvapí výraznou kyselou a zároveň rybí chutí. Za chvíli vám však zachutná natolik, že i přes to, že z jedné misky byste se najedli dostatečně, budete si chtít přidat. Jedna miska vás přijde na krásných 4,50 RM (33 Kč)

 

My jsme laksu ochutnali v ulici Jalan Balik v části Air Itam. Umí ji tam prý nejlepší a je to jediné jídlo, které si u tohoto stánku s malými stolečky a židličkami můžete objednat. (brzy vložím video z její přípravy, s tím internetem je to bída)

 

Až dorazíme domů, budu hledat nejlepší recept, vařit, zkoušet, chutnat a pak vám sem dám ten opravdu nejautentičtější.

 

Char Koay Teow

a7

 

Další specialita malajských Číňanů, která se vaří i v Indonésii, Singapuru a Bruneji. V překladu smažené ploché nudle.

 

Dříve dělnické jídlo, jelikož za málo peněz jste získali nutričně bohaté a vydatné jídlo, dneska je považováno spíše za nezdravé, kvůli množství použitého tuku.

 

Nejdříve se na silném plamenu v rozžhaveném sádle osmaží krevety, přidá se krevetová pasta, sojová omáčka, tělíčka škeblí (srdcovek), fazolkové výhonky, takzvaný rybí koláč (jakási hmota z ryby pokrájená na kostky), smažené vepřové sádlo a čínská klobása. Někdy se jídlo servíruje na banánovém listě.

 

Naše smažené nudle dle mého všechny výše zmíněné pochoutky neobsahovaly, většina z nich určitě byla přítomna, i když jen v omezeném množství.

 

Chuťově byly nudle vyvážené a poměrně dobré, ale že by mě vyložené okouzlily, to se říct nedá. Nevelká porce nudlí vyšla na 7 RM (48 Kč).

A tady ukázka dalších specialit, které jsme ochutnali v George Townu.

Závitky Popiah, které jsme měli už v KL. Tyhle byly snad ještě lepší.

a8

 

Chuťovky – malé masové čevabčiči (opravdová delikatesa), surimi v zelném listu a nakonec sladké knedlíčky z rýžové mouky plněné rozvařeným ovocem.

 

a4

 

A teď pár indických specialit. V jedné indické restauraci jsme narazili na Murtabak. Placky plněné nejrůznějšími směsmi a osmažené na plotně. V Cameron Highland jsem už jeden murtabak ochutnala, byl plněný pečeným kuřecím masem nasekaným na vlákna. Tady jsme si objednali vepřový. Byl odlišný, obsahoval mnohem víc vajec, ale jeho chuť nebyla tak oslnivá, jako ten první. K murtabaku dostanete mističku kari, do kterého si murtabak namáčíte.

 

 

 

a2Ve vyhlášené indické restauraci, která sídlí na hlavní třídě Jalan Penang jsme ochutnali krevetové curry s dušenou rýží a pár kousky okry. Curry bylo výborné, krevety normální, celkově docela průměrné jídlo, které jsme u Indů ochutnali.

žmm

žmm

Také jsme tu ochutnali tandoori kuře a kousek hovězího. Tohle jídlo se opravdu vyvedlo. Nalili nám k tomu několik omáček a celkově to bylo opravdu vynikající. Nechybělo ani restované zelí.

a3

 

Na ulicích si můžete dát nejrůznější nápoje. Typický je Cendol (kokosové mléko s ledovou tříští, želé a palmovým cukrem), ten jsem nakonec neochutnali, protože jsme na něj narazili vždy v nevhodnou dobu. Dali jsme si ale čerstvou šťávu z cukrové třtiny, dokonce ve verzi take-away.

a10 a9

Nakonec foto stánku se smaženými „dobrotami“.

a6

A příště už se tu můžete těšit na Indonéské pochoutky.

Ipoh, město jídla

Jediný důvod proč navštívit město Ipoh, které je ideální zastávkou na cestě z Cameron Highlands k moři nebo do Penangu? JÍDLO. A to je pro mě důvod z největších. Ale nechoďte sami, najděte si food průvodce, který město zná a ví, co a kde stojí za to ochutnat, třeba přes Couchsourfing.
c8Ivan a Ivo v uličce druhých manželek, kde měli bohatí Číňané byty, v kterých si užívali s milenkami.

Náš průvodce se jmenoval Ivan (západní jméno, jeho čínské jméno je pro nás moc složité) a byl to malajský Číňan. Neplánovaně jsme s ním kromě večera strávili i dopoledne následujícího dne, hodně si povídali a ochutnali opravdové pochoutky, na které určitě nezapomeneme a já je plánuji zařadit do svého kuchařského repertoáru.
Prvním místem naší kulinářské prohlídky města byla malá restaurace nabízející pouze pár pokrmů, avšak opravdu prvotřídních. Tato restaurace byla vyhlášená a na zdech tak visely fotky paní majitelky s asijskými a dokonce i jednou hollywoodskou (pro nás neznámou) celebritou.
Ivan objednal vyhlášené kuře, které bylo vařeno v ohromné nádobě plné kuřecího vývaru, následně bylo nasekáno na drobnější kusy a podáváno s omáčkou ze sojovky a vývaru a navrch ještě posypáno bylinkami – petrželkou a jarní cibulí. Ke kuřeti jsme uzobávali klíčky fazolek mungo, které byly podušeny ve vývaru a rýžové nudle – jedny se sojovkou a druhé ve vývaru.

c12 c11
Odtud jsme zamířili do restaurace, která se nacházela v přilehlé ulici. Tady jsme ochutnali hovězí vývar s masovými (hovězími) knedlíčky, které se příliš nelišily od těch českých. Ochutnali jsme i knedlíčky rybí, které byly poměrně chutné, jen mi připadaly přespříliš nastavené nějakou rýžovou nebo tapiokovou moukou. Druhá polévka byla s držkami a bílou mrkví, vývar byl silný a celkově byla vydařená. Ivan také objednal smažené kousky vepřových kůží v těstíčku, které nás nijak neoslovily, byly mastné a bez chuti. K pití nám doporučil místní specialitu – sojové mléko s želé, které mělo černou barvu a tvar pijavic. Po chvíli jsme si zvykla a docela mi to i chutnalo, ale dávám přednost ledovému čaji s limetkou, který tu všude mají opravdu výborný.

c2c1
c3
Večerní procházka okolo řeky s umělými barvenými stromy.

Druhý den jsme se po deváté hodině ranní sešli na vlakovém nádraží, abychom pokračovali v ochutnávání místních specialit a musím říct, že druhý den na plné čáře předčil ten první.
Nejdříve jsme zašli do moderně vypadající dvoupatrové restaurace, kde byly skoro všechny stoly obsazené. Podávají se tu totiž čínské knedlíčky, které se své oblibě těší hlavně v Hongkongu. Knedlíčky zde servírují v tradičních bambusových nádobách.
My jsme vyzkoušeli rybí knedlíčky, knedlíčky plněné krevetami a vlašskými ořechy, pečená marinovaná vepřová žebra a vepřovým masem a bylinkami plněné knedlíčky. Knedlíčky se máčí do jemné chilli omáčky. Všechny byli jemné, plné čerstvých surovin a opravdu se jen rozplývaly na jazyku.

c4 c5U této paní si vyberete, které knedlíčky si budete přát a ona vám vše donese k vašemu stolku. Nejčastěji se zde ke knedlíčkům popíjí černý čaj.
Odtud vedly naše kroky na blízký trh. Miluju trhy a navštěvuji je v každé zemi, v které cestuji. Tento byl opravdu důmyslný, první dvě patra obýval trh a v přilehlé budově se skrýval městský úřad, banky, pošta, poskytovatelé elektrické energie a jiné služby. Ideální místo, které slouží lidem, vše zařídíte pod jednou střechou, přičemž v nejspodnějším patře zaparkujete auto nebo motorku.
Trh nabízel nejenom ovoce a zeleninu, ale i maso a ryby. Jeden pán prodával i v malých klíckách tísnící se velké želvy, hady a dokonce jednoho ještěra.

c6

Klíčení fazolek a jejich promývání ve velkém. 

c7
Odtud nás Ivan převezl svým Protonem, autem malajské výroby, do skvělé restaurace, která perfektně zakončila naši gastro tour. Ivan objednal skvělý vývar Bak Kut Teh, který jsme už ochutnali v KL, ale tento byl úplně jiná třída. Byl tmavý, silný a mnohem výraznější. Byli v něm japonské houbičky enoki, které tvoří krásné trsy, kousky vepřového masa a bylinky. Na stůl nám také přilétl talíř lehce podušeného zelí a talíř vepřového masa, které bylo krásně měkké a proleželé.

c10
Celý gastrovýlet v Ipoh byl opravdu úžasný a doufám, že takovýchto inspirativních a výborných jídel bude na našem seznamu jen přibývat.

A zde je krátké video z trhu v Ipoh.

 

 

Čínská čtvrť s naším food průvodcem Rayem

a4

Jídlo v Malajsii tvoří, stejně jako v ostatních asijských zemích, důležitou roli v životě místních, jelikož většina jídel lidé zkonzumují venku a méně si jídlo připravují doma. Podívejme se nejprve na několik zajímavostí ve veřejném stravování v Malajsii.

Jak již bylo zmíněno v minulých příspěvcích, obyvatelstvo Malajsie tvoří tři národy, a to má i velký vliv na nabídku místních jídel a různorodost možností veřejného stravování. Na první pohled převažují stánky a restaurace indické a čínské, těch čistě malajských jsme zatím moc nepotkali, ale tradiční malajské pokrmy většinou nabízejí indické restaurace. Indické a čínské restaurace však nenabízejí pouze pokrmy, které mají původ čistě v těchto zemích, ale jsou upraveny a přetvořeny dle místních zvyklostí a dostupnosti surovin.

Většinou se jídlo konzumuje lžící a vidličkou (zajímavá kombinace, zvláště chcete-li konzumovat velký kus masa, ale i to už jsem zvládli). V čínských restauracích seženete i (někdy na požádání) hůlky. Indové jedí tradičně rukama.

Pouliční jídlo a jídlo na trhu je výborné, většinou se jedná o různé smažené ryby, zeleninu nebo jiné dobroty na špejli. My zpravidla chodíme k různým stánkům s venkovním sezením a do menších restaurací. Hygiena je různá, ale hlavu si s tím příliš nelámeme.

Tady jsou pochoutky, které nás zatím nejvíce zaujaly nebo překvapily.

V KL jsme se setkali s Malajcem Rayem, s kterým jsme si domluvili tour po jeho oblíbených jídlech.

DSC03234

Nejdříve nás vzal na hamburger. To nás překvapilo spíš nemile, ale byl tak nadšený, že jsme si jeden dali s Ivem dohromady. Takový průměrný hamburger, ten náš byl jehněčí a místo hranolek k němu servírovali 2 nožičky párků, které maso neviděly ani z vlaku. Vše vonící západní v Asii zkrátka letí (cena cca. 63 Kč).

a10

Poté jsme se jeho auťákem vydali do zapadlých uliček, kde sídlila čínská komunita. Skvělé a autentické místo tvořené stánky po jedné straně a stolky na straně druhé, přičemž na protějším domě nad stánky byla plátna, kde se promítali telenovely. Každý stánek se specializoval na určitý pokrm, takže kvalita zaručena.

a3

Ray objednal 3 jídla. Prvním z nich bylo dušené vepřové maso v kořeněném vývaru ( Bak Kut Teh). Vepřové maso tvořil i žaludek a střeva, ale nebylo to nic nechutného, oboje mě překvapilo jemnou chutí. Vývar byl ale to nejlepší. Byl vařen s hřebíčkem, skořicí, badyánem a dalším, čistě asijským kořením. Do polévky jsme si ještě přidávali rýži a chilli.


a1

Dále jsme ochutnali zeleninové závitky Popiah. Ve speciální placce  přímo na Popiah (z mouky a vody) zabalená zelenina. Skvělou chuť a křupavost závitkům dodávaly listy salátu a především sekané arašídy. Miluju nejrůznější závitky, především ty nesmažené a tyto byly opravdu skvělé.

Posledním ochutnávkou byl grilovaný steak z rejnokaDSC03234, který byl servírován v omáčce ochucené limetkami. Byla to vážně pochoutka, ryba byla jemná a omáčka silná a lehce pálivá, pravděpodobně ze sojovky, vývaru, chilli, cibule a dalších čínských omáček.

a2

Ceny zde bohužel nemohu uvést jelikož je neznám, Ray vše zaplatil. My jsme mu z Čech přivezli láhev Becherovky, kterou si přál a kterou ochutnal v SIngapuru, kde pracoval a sdílel byt mimo jiné s dvěma Češkami.

V příštím příspěvku se podíváme na jídla z indických restaurací.