Archiv pro měsíc: Červen 2015

Stopem po regionu Chubu

map_japan

Z Kamikochi zase musíme autobusem. Tentokrát jsme už moudřejší a dojedeme pouze k parkovišti Hirayu Onsen, odkud zkoušíme stopovat do města Takayama. Rekord nastolen. Za necelé dvě minuty nám staví pár prarodičů, kteří anglicky neumí, ale smějí se krásně. Za 30 minut už máme náladu zkaženou informací o nepřítomnosti kempu v okolí Takayamy. Prší, takže musíme přistoupit na příjemný hostel J-Hopper´s, kde zase platíme necelých 500 Kč za noc.

Celý příspěvek

Kouzlení s hráškovým pestem

hrachy

Začátek léta je tady a to znamená nejen válení u vody a četné grilovačky, ale také plné zahrady barevných, voňavých dozrávajících plodů. My jsme tentokrát, díky naším toulkám po světě, zahradu nestihli osít a osázet, takže jsem odkázaná na mé oblíbené farmáře, ke kterým vyrážím na trh každé úterý a pátek.

Celý příspěvek

V zemi vycházejícího slunce

map_japan

Zase sedíme v letadle. Letíme přes noc. Skoro nespíme. Polovinu 6 hodinového letu ječí malé dítě, ne však žádné batole. Rodiče se zdají být v klidu, ne tak zbytek letadla. Unavení vystupujeme z letadla. Stále v Asii, ale v tak odlišné, oproti té jihovýchodní a na první pohled blíže našemu světu u nás doma. Celý příspěvek

Lidé suště!

P1060431

Zdravíčko přátelé, tak zase po delší době příspěvek z českých luhů a hájů. Nejprve jsem byla zcela ochromena ze stresíčku z blížících se státnic. Poté, co díky mé šťastné hvězdě dopadly státnice úspěšně, následovalo období oslavného alkoholového opojení. Nyní už jsem zpátky na zemi a pomalu se zase začínám věnovat svým koníčkům a běžným aktivitám. Jako třeba bylinkám. Teďka toho všude pučí tolik, že člověk neví, co dřív sbírat a zpracovávat. Mám pro vás ale pár osvědčených tipů, které během sychravé zimy zajisté oceníte. :-) Celý příspěvek

Šťastné shledání v královském městě

map_of_thailand

Snídáme brzy. Užíváme si poslední polévku v Laosu. Z tržiště odjíždíme minibusem směrem k hranicím. Tam musíme při odchodu ze země zaplatit příplatek, jelikož chceme po celníkovi, aby nám dal razítko v neděli. Ujdeme 200 m a vstupujeme do jiné země…

Mimořádný nástup před výjezdem

Mimořádný nástup před výjezdem

Jsme zpátky. V Thajsku. Za pár dní za námi přijedou naše kamarádky, takže vyrážíme napříč Thajskem směrem k Bangkoku. Z hranic zkoušíme stopovat do města Ubon Ratchathani, které je 100 km daleko. K našemu překvapení nemusíme palcem mávat dlouho a už nám staví starý pickup naložený kukuřicí, v kterém sedí mladý pár. Nejdříve máme problém spatřit místo, kam bychom se vešli my a naše dvě velké krosny, ale mladý pán vše vyřeší, trochu místa na zadních, už tak hodně omezených, sedadlech vytvoří a my se tam krkolomně vtěsnáme. Pár angličtinou nevládne, ale pomocí obrázků a napodobování houkání mašinky se domluvíme. Za hodinu a půl, během které nám ještě stihli koupit chlazené cappuccino, nás vysazují na vlakovém nádraží.

104 (388x586)

Pozitivně naladěni ze setkání s příjemnými lidmi se nenecháme rozhodit, když zjistíme, že vlaky jsou plné a uchytíme se až tím nočním. Jelikož jsme v šetřícím režimu, volíme třetí třídu ( a mně zbyde při odpoledním touláním městem na pěkné šatičky, ach jo, a to si říkám, že skoncuju s kupováním věcí, které nepotřebuji). Jízda třetí třídou je vskutku zážitek, obzvláště cestujete-li 10 hodin přes noc. Vlak je plný (samozřejmě jen místními) a na tvrdých sedačkách není možné najít pohodlnou polohu. Když už začínáte klimbat, vstoupí na zastávce do vlaku tlupa prodejců a na celý vlak hulákají nám neznámá slova, ale když procházejí, vidíme, že nabízejí horkou polévku nebo chlazené nápoje. Díky nechceme, ve tři ráno raději spím.

Kolem šesté ráno přijíždíme do města Ayutthaya, tady se potkáme následujícího dne s holkami. Do guesthousu Tony´s Place, který nám doporučili kamarádi z UK nás veze postarší „tuktukář“ a překvapivě na chvíli ožíváme. Jeho tuktuk má zadní kabinu vybavenou profi reprobednami a nechybí ani spousta barevných světýlek, která začnou blikat do rytmu hudby hned jak se rozjedeme. Projíždíme probouzejícím se městem v této pojízdné diskotéce a samovolně se začneme vlnit do rytmu hudby a únava je tentam.

Veverka si taky ráda pochutná na kokosové vodě

Veverka si taky ráda pochutná na kokosové vodě

Samozřejmě, nežijeme ze vzduchu, a tak když se ubytujeme, ještě se na dvě hodinky prospíme. Zbytek dne trávíme potulováním po městě a koupáním v bazénu. Tento krásný guesthouse má nejen osvěžující bazén, ale k večeru v jeho restauraci zaznívá i zpěv a hra na klavír.

107 (586x390)

Paní mě lákala ke koupi, já neodolala a byla jsem zklamaná

Paní mě lákala ke koupi, já neodolala a byla jsem zklamaná

Následující den je ve znamení nadšeného očekávání holek. Když okolo jedné dorazí, nadšeně se vítáme a hned se jdeme všichni zchladit do bazénu. Holky jsou zničené, ale rády, že jsou konečně na místě, v teple a úplně jiném světě. Porovnáváme opálení, mají co dohánět. Vyrazíme na oběd a na obhlídku města. Večer oslavujeme Iva narozeniny popíjením koly s havanou ( o takovémto pití jsme si doposud nechávali zdát, ale holky v Moskvě na letišti nakoupily, takže o přípitek pro oslavence nebyla nouze).

Křepelčí vajíčka

Křepelčí vajíčka

Masové kuličky

Masové kuličky

Slunce svítí a vyhání nás z postele. Neváháme a pádíme na snídani. Je na čase, aby holky ochutnaly poctivou kuchyni ulice. Snídáme taštičky plněné mletým masem od pána s pojízdným vozíkem, k tomu přikusujeme křepelčí vajíčka a placičky z těsta s kokosem a vše zapijeme tradičním thajským čajem s mlékem, který má zářivě oranžovou barvu.

Mangostana - nejlepší ovoce na světě

Mangostana – nejlepší ovoce na světě

Posilněni snídaní šampiónů vyrážíme poznávat památky Ayutthaye, která je v tomto směru velmi bohatá, jelikož dříve bylo toto město královské, které bylo sídlem siamského království v dnešním Thajsku. Najdeme tu mnoho ruin dřívějších staveb a až 400 budhistických klášterů. Většina však byla zničena barmskými nájezdníky, a tak nyní můžeme obdivovat pouze jejich krásná cihlová torza.

114 (508x586) 113 (406x586)

Nejdříve jsme ale zajeli na prohlídku plovoucího trhu, který je však spíše atrakcí pro turisty plnou suvenýrů a možností občerstvení.

 

121 (349x586) 120 (586x268) 118 (396x586)

Největším chrámem je Wat Phra Si Sanphet,který stojí za návštěvu v době západu slunce. I přesto, že v den naší návštěvy nebylo zcela jasno, byl západ slunce nádherný.

128 (586x390) 127 (586x422) 126 (586x535)

Když padla tma a pár drinků, zaskočili jsme do protějšího baru, kde jsme shodou náhod potkali Čechy, s kterými jsme podebatili a ráno se vydali na další putování, ale o tom zase příště.