Archiv pro měsíc: Leden 2015

Nakládané hermelíny olalá

Leden se nám pomalu chýlí ke konci, povánočnímu detoxu už taky odzvonilo  a je ten správný čas vyrukovat na vás s nějakou lahůdkovou, mastňáckou  prasárničkou. :-)

 

Recept na tyhle nakládané hermouše jsem objevila před několika lety a když je někdy nakládáme, volba většinou padne na tenhle recept, protože je to prostě bomba. Když jsme s kamarády před týdnem testovali naši lednovou várku, pěkně jsme si debužírovali.

Co budete potřebovat:

suroviny

5 Hermelínů

3-5 cibulí

Česnek podle chuti (my česnek rádi, takže 6 velkých stroužků)

2 balíčky oliv (alespoň jedny zelené)

Feferonky (já přidala ještě pár plátků papriček jalapenos)

Sůl, sladká paprika, oregánu, čubrica (nemusí být), celý černý pepř, bobkový list

1 dcl olivového oleje

Slunečnicový olej na zalití

 

Nejprve si utřete směs z česneku, olivového oleje, soli a červené papriky. Hermelíny podélně rozkrojte a z každého sýra jednu půlku z vnitřní strany potřete utřenou směsí. Rozhodně s ní nešetřete, během nakládání se chutě dost zjemní. Nakrájejte olivy na plátky a poklaďte jimi hermelíny. V této fázi jsem do hermoušů přidávala ještě papričky jalapenos, protože je mám děsně ráda. Pak půlky sýrů spojte zase dohromady a příčně je rozřízněte zase napůl.

pulky

Nyní do dostatečně velké nádoby vkládejte sýry a prokládejte cibulí nakrájenou na proužky, olivami, feferonkami, celým pepřem a bobkovým listem. Množství je na vás. Já miluju nakládanou cibuli a nakládám vlastně hlavně kvůli té cibuli, takže jsem jí dala opravdu dost. Na pět hermelínů padlo pět cibulí. Stejně si přizpůsobte i množství feferonek. Na pět hermelínů postačí 3-4 bobkové listy a 15 kuliček černého pepře. Jednotlivé vrstvy jsem vždycky ještě zlehka posypala čubricou a oregánem.

vrstvy2

Nyní to všechno pěkně zalijte slunečnicovým olejem, aby veškeré suroviny byly pod hladinou. A je hotovo. Teď už jenom zbývá uložit hermouše někam do klidu, týden počkat a hlavně vydržet a nesežrat je, než budou zralé. Osvědčilo se nám nechat je první čtyři dny ve větším chladu (ve sklepě na chodbě). Na poslední tři dny jsme je přesunuli do špajzky, aby se malinko ohřály, ale ne zas tak moc, jako v běžné pokojové teplotě. 

her kon

 

Dobrou chuť

 

 

 

Bydlení, co uleví planetě

Článků o tom, jak je recyklace důležitá a zábavná už jste si u nás mohli přečíst nespočetně. Jelikož potřebuji nějaké praktické úložné prostory ve své dílničce a rozpočet se musí vejít do rozmezí nula až pět korun, recyklování nějakého odpadního materiálu se jeví jako nejlepší varianta. Trošku jsem tedy brousila po internetu, abych načerpala nějakou inspiraci ze světa recyklace. Některé nápady mě velmi zaujaly a myslím, že by byla škoda je s vámi nesdílet. Dneska to tedy bude takové obrázkové.

Až se mi jednou bude dostávat dostatek prostoru pro takové vymoženosti, jako je konferenční stolek, bude vypadat nějak takto.

Až se mi jednou bude

 

Palety se v posledních letech staly velmi oblíbeným materiálem při výrobě leckterých kusů nábytku. Postel, stolek nebo křesílko už asi nikoho nepřekvapí. Paletové schody mě ale naprosto uchvátily. Spoustu dalších nápadů, jak kreativně využít palety a dřevěné bedýnky najdete tady.

pallet-designrulz-3

 

Je libo stylové kuchyňské náčiní?

RecycledBottleUtensils-TDG-RadicalReuse-fb

 

Ze starých lahví nemusejí pochopitelně vznikat pouze lopatky a naběračky, nýbrž i jiné užitečné věci.

wine-bottle koko

 

Vyvýšená postel přímo vybízí k ulehnutí. No a ty šuplíky z bedýnek- prostě paráda.

Under-bedroom-storage-options

 

Stylové posezeníčko, při kterém se využily cáry barevných hadrů.

Recycled-Silk-Furniture-Meb-Rure-1

 

Při pohledu na toto posezení jsem se zatetelila radostí, díky sběratelství a vrozené šetrnosti disponuji množstvím papírových trubek. Asi si něco podobného vykutím.

biobench

 

No a z papírových trubek se dát vytvořit i pěkná polička na zeď.

200805-a-recycled-cardboard-shelves

 

 

Tak jsem se všemi těmi nápady krásně namotivovala a mise pro tento týden je jasná: výroba hodobóžového nábytku. Brzy uvidíte fotky z celého procesu.

A co vy, máte rádi recycle? Víte-li o nějakých dalších zajímavých počinech, sdílejte s námi…

Masový koláč

akolac

Tento koláč je skvělý a spotřebujete v něm všechny možné zbytky z lednice, nasytíte hladové krky a nemusíte plýtvat. Také často přemýšlíte, co s vyvařeným masem z hovězího vývaru? Nebo už dva dny dojídáte pečené maso a třetí den už to vážně nedáte? V tomto koláči vše využijete a přetvoříte ve výbornou večeři. Neplýtvejme jídlem!

V tomto receptu záměrně neuvádím přesné míry. Použijte vše dle citu a hlavně zásob.

Suroviny:

aaaa1

Mistička vařeného/pečeného masa

1 Cibule

Česnek  (2 stroužky)

Zelenina (já použila řapíkatý celer, pórek, papriku – skvěle funguje i lilek, cuketa)

Červené víno (pokud máte rozdělané)

Rajčatové pyré

Vejce

Sýr

Sůl, pepř, bylinky, koření

 

Listové těsto

Postup:

  1. Troubu předehřejeme na 180 °C.
  2. Maso natrháme na vlákna nebo nasekáme v mixéru.
  3. Rozpálíme na pánvi trochu oleje, opečeme nakrájenou cibulku a česnek, přidáme zeleninu, poté přidáme maso. Zalijeme vínem, poté co se vypaří, přidáme rajčatové pyré.
  4. Osolíme, okořeníme. Stáhneme z ohně, přimícháme 1-2 vejce.
  5. Vyválíme listové těsto, přendáme do vymaštěné koláčové formy a zalijeme náplní. Nakonec posypeme sýrem.
  6. Pečeme cca. 40 minut.
  7. Servírujeme se salátem (já zvolila polníček s pečenou řepou a vlašskými ořechy).

aaa1 DSC02841aaa aa

Snídaně ve skleničce

cele pulpamen

Snídáte pravidelně? Já jo. Můj milý taky, ale ne vždy to, co by bylo dobré (alias co bych si představovala) v rámci zdravého životního štýlu. Jelikož by musel snídat lehce po šesté, tak raději snídá až po příjezdu do práce, okolo půl osmé. Aby byl transport co nejjednodušší a nemusel si chodit do pekárny kupovat loupáky, začala jsem k snídani připravovat tuhle zdravou pochoutku.

Vše připravím večer, vločky se krásně proleží a ráno jsou vláčné. Vy jen otevřete lednici, uvaříte čaj a snídaně je na světě. Já ještě vždy večer připravím smoothie, které naleju do uzaviratelných skleněných lahviček a zdravá, výživná snídaně v cestovním balení zpříjemní každé ráno, ať už jíte doma nebo v práci.

Recept si můžete libovolně upravovat podle surovin, které máte doma nebo podle toho, které máte v oblibě. Místo kravského mléka zkuste použít třeba mléko mandlové, rýžové nebo sojové. Vločky volte nejlépe ty jemné. Sušené ovoce zde nahrazuje cukr, ideální jsou proto rozinky, moruše, brusinky a jiné sladší ovoce. Nejlepší džem je samozřejmě Pulpamen hruška s vanilkou.

pulpamen

mléko

orechy

orisky

jogurt

dzem dzemik hrusky
skleničky vse

 

 

 

 

 

Národní parky na divokém západě.

Počasí si s námi v posledních dnech pěkně pohrává a u mě to dopadlo chřipajznou. Abych alespoň na chvíli zapomněla na útrapy, které tato nesmírně vážná choroba přináší, rozhodla jsem se trochu si proslunit mysl vzpomínkami na letní cestování.  Třeba fotky plné slunce rozveselí i jiné marody.

P1030617

Ti, co nás sledují ,si nemohli nevšimnout, že jsme na konci léta podnikali roadtrip po USA. Minulý příspěvek o cestách byl více o městech a místních zvycích, lidech a chutích. Dneska to bude o přírodních krásách, kterých najdete ve Státech milión. Informace a fotky by vydali na celý seriál, ale jelikož se dobře znám a vím, že ke druhému pokračování bych se asi nikdy nedokopala, sfoukneme to dneska celé dohromady. Ostatně, o mé pohodlné povaze svědčí fakt, že povídání a cestě během měsíce září přidávám na začátku ledna… :-)

Hned na úvod bych měla uvést na pravou míru svoje dojmy. Na západním pobřeží (nevím jak na východním, tam jsme se totiž nedostali :-) )našinec  ani nemusí cíleně vyhledávat přírodní parky a rezervace a stejně mu z těch všech panoramat půjde hlava kolem. I při přejíždění z jednoho místa do druhého se po cestě pěkně pokocháte. Kdybych měla jednou větou charakterizovat, jak na mě místní krajina působila tak to bude takto: Všechno se hrozně rychle mění a všechno je děsně obrovské. Jedete dvacet minut autem a krajina se vám mění před očima, že se ani nestíháte divit. No a všechny kopce, plošiny, pouště, vodní plochy a lesy jsou prostě a jednoduše obrovské. Jsem patriot a nijak bych se nechtěla dotknout Evropanů, ale co se týče přírodních krás, Evropa mi přišla najednou taková chudší ségra Ameriky.

Tak, to by byla velmi stručná charakteristika a můžeme přejít k jednotlivým místům a obrázkům.

Death valley

Když už je člověk za velkou louží, určitě je zajímavý zážitek projet se po nekonečně dlouhé a rovné silnici uprostřed Death valley, připravte se ale na opravdu spalující vedro.

 P1030378 P1030387

Grand Canyon

No, pěkné pokoukání, ale všude davy turistů. Ďoura v zemi je to ale vskutku veliká. Nejvíc se nám líbili okraje kaňonu, které nebyly tak velké, ale monumentálně se zařezávaly do země a rozhodně tam nepotkáte takové davy lidí. Cestu v okrajových částech kaňonu lemovaly obchůdky místních indiánu, kde prodávali šperky a lapače snů.

P1030571 P1030560

Když se chcete vyhnout největším masám turistů, kterých je u Grand Canyonu habaděj, velmi zajímavým místem v jeho blízkosti je indiánská rezervace Supai. Jedná se o malou indiánskou vesnici zařízlou v jednom rameni kaňonu. Abychom se k ní dostali, naložili jsme krosny na záda a vyrazily na osmi mílový pochod dnem kaňonu. Amíci si nechávají svojí bagáž vozit na mulách, ti línější jezdí i s bagáží na mulách a ti nejlínější do centra Supaie lítají vrtulníkem. To jsme ovšem na cestě do rezervace netušili a nivně očekávali nefalšovanou romantiku. Po  příchodu nám naúčtovali 75 dolarů na osobu za to, že můžeme obdivovat život místních indiánů. No, místní indiáni si toho už moc z původního životního stylu nenechali. Zato převzali lásku ke coca-cole a tučným jídlům, takže to na nich bylo dost znát. J Co se ovšem týče přírody, bylo to asi jedno z nejkrásnějších míst, které jsem kdy v životě navštívila. Celé dno kaňonu je zabarvené do červena a protéká jím až neuvěřitelně krásně modrá voda. Ačkoliv je tam dost vyprahlo, všude je celkem dost zeleně, prostě nádhera.

 P1040444 P1040432 P1040422 P1040413

Yosemite National Park

Dalším místem, které jsme navštívili a strávili v něm tři dny, byl Yosemite national park.  Je to místo obrovských, dechberoucích skalních masivů a obřích sekvojovců. Jako u všech ostatních parků platí pravidlo, že pokud se chcete vyhnout davům turistů, vydejte se na nějakou pěknou túru stranou od hlavních cest. Většina místních turistů je totiž dosti líné plemeno a Yosemity objevují pouze z vyhlídek u parkovišť.  Ty samozřejmě stojí také za pokochání, protože jsou logicky umístěné u těch největších pecek celého parku. Během naší návštěvy oblast bohužel sužovaly lesní požáry a kvůli dýmu byla špatná viditelnost, přesto nás Yosemite Park uchvátil. Poprvé jsme se zde také setkaly s americkými kempy v lesích. V některých z nich jsem si připadala jako na nějakém kouzelném místě. Je to zároveň nejlevnější varianta nocování, kemp stojí kolem 10 dolarů za místo pro stan a auto a součástí každého placu je i vlastní ohniště s grilem a skříňka pro ochranu potravin před medvědy.

P1030217 P1030242 P1030255

Zion National Park

Jedním slovem: nádhera. Opět se zde nachází obrovská koncentrace žlutě a oranžově zbarvených skal, kterými se nesměle prořezává malá a klikatá silnice. Do Zionu jsme přijeli navečer a zažili zde naprosto úchvatný západ slunce, který mi zůstane v srdci do konce života. Po celém parku jezdí místní autobus tzv. shuttle, který vás zadarmo rozveze na nejzajímavější místa, kde můžete podnikat malé procházky nebo vyrážet na delší tůry.Jedno malé varování v Zionu je velmi málo kempišť, kde se dá ubytovat. V sezóně je proto nezbytná rezervace míst  předem. To ostatně platí u všech parků, ovšem u Zionu dvojnásob.

P1030689 P1030677

Capitol Reef National Park

Tenhle park jsme projížděli víceméně jenom proto, že byl při cestě. I přes nepříznivé počasí jsme tam podnikli jednu moc hezkou procházku mezi skalisky a pokračovali dál.

 P1030797

Arches National Park

Další oblast,která je národním parkem a kterou jsme navštívili se jmenuje Arches. Všude po krajině jsou více či méně hustě rozmístěné dosti zvláštní  skalní útvary, které dosti často připomínají část lidského těla. Kvízová otázka: Víte, kterou část mám na mysli? J Nejsem si stoprocentně jistá, ale myslím že skály jsou pískovcové. Během tisíců let je vodní a větrná eroze opracovala do nejrůznějších tvarů. Kromě části lidského těla jsou častým jevem také různé brány.

P1030965 P1030895

Yellowstone National Park

Yellow Stone měl být vyvrcholením naší víc jak měsíční cesty. Dorazili jsme tam již bez Štěpánky, která nás opustila v Denveru. Byli jsme tam na začátků října, takže mimo hlavní sezónu, přesto na všech hlavních bodech nechyběly davy turistů.  Obrazili jsme si nějaké ty gejzíry, které našinec nemá šanci jen tak vidět a ze kterých neustále unikají plyny, které hubí a konzervují okolní vegetaci v dosti zajímavých barvách a tvarech. Pak už jsme uháněli zase někam do samoty. V Yellowstonu jsou přísná pravidla, co se týče nocování mimo kempy a hotely. Děkají to kvůli tomu, aby chránili místní divoká zvířata, kterých tu žije vskutku požehnaně a dost často na ně při svých toulkách můžete narazit. Museli jsme si proto vyjednat povolení pro nocování v backcountry (= oblast mimo hlavní turistické trasy) a museli jsme absolvovat školení o kontaktu s medvědy. Dostali jsme na výběr mezi dvěma nocležištěmi, kde jsme mohli přespat. Na prvním místě se mi moc nelíbilo, bylo to dost hluboko v lese a moje obava z medvědů v té době eskalovala, proto jsme vzali zavděk druhým místem, které bylo na kraji lesa a byl z něj krásný výhled na okolní pláně. Během dvoudenního pochodu, který jsme zde absolvovali, nás překvapila krajina, která nás z velké části obklopovala. Je zde totiž hodně jehličnatých lesů, které často přepadnou lesní požáry a statisíce ohořelých torz kmenů se zde tyčí k nebi jako v nějakém městě duchů. Mezi nimi už vyrůstají mladé stromky a celá krajina se takto obnovuje.

P1040374 P1040337 P1040306 P1040287 P1040222

Joshua Tree National Park

Naší poslední zastávkou před návratem do LA a odletem domů bylo městečko Joshua Tree a stejnojmenný národní park. Ten není zas tak velký, ale rozhodně stojí za návštěvu. Celosvětově známý je především mezi horolezci bouldery, kteří zde nalézají  spoustu tras ke zdolání. Obyčejného turistu zaujme celkový ráz krajiny, který utváří místní předivná vegetace a skály. Západ slunce v Joshua Tree patří rovněž k zážitkům, které se nezapomínají.

P1040499

Toť jsou asi všechny nejvýznamnější okamžiky, které jsme prožili během cesty po národních parcích. Zážitků a krásných míst bylo tolik, že je zde ani všechny popsat nemůžu. A určitě je i spousta míst, která jsme nestačili navštívit. Tak třeba se tam ještě někdy podívám a obrazím ten zbytek. A pro tyto nepříliš letní dny mi nezbývá nic jiného, než popřát sobě i vám slunce v duši.

s

Suma sumarum 2014 a co bude dál?

Tak a je tady první bilancování za starým rokem a plánování toho roku nového. Když se tak ohlížíme, rok 2014 byl plný spousty zajímavých událostí a rok 2015 snad bude ještě lepší. :-) Co se všechno přihodilo a co se bude dít si můžete přečíst níže.

Pavka

1. V únoru jsem úspěšně dokončila své oficiální, 18,5 let trvající, vzdělání a jsem titulovaná inženýrka v oboru Podnikání a administrativa. Jsem ráda, že je to za mnou a můžu se dál vzdělávat (sama, ze své vůle), což má podle mě význam větší než vlastni vzdělání.

2. V dubnu jsem si založila živnost na výrobu a prodej potravinářských výrobků. Hurá. A je ze mě živnostník (napůl zaměstnaný – to už nyní neplatí – jako účetní – never more). S tím se pojí mnohem důležitější fakt, a to, že vznikl Pulpamen – poctivé dobroty. Má vlastní pidifirmičku, kde jsem výrobcem (taky už ne výhradně), managerkou, prodejkyní i marketingovým specialistou. Samozřejmě jsem se tím doteď naučila mnohem víc než během 5 let studia vysoké školy, na kterých však asi nějakým způsobem stavím.

Pulpamen_003_portret13648

3. V červenci jsme se Zuzkou založily tento skvělý blog, a tak se ze mě stala blogerka tělem i duší (dělám na tom).

placnuti

4. V říjnu jsem definitivně dozařídila provozovnu, kterou hygiena, hasiči i stavební úřad zkolaudovaly a výroba se stala plně legální a mohla jsem začít mé dobroty prodávat i do nejrůznějších obchodů a krámků.

provozovna

5. V prosinci jsme se Zuzkou za vůně svařáku poprvé spolu prodávaly své výrobky na trhu v mé rodné Bělé pod Bezdězem a byla to příjemná akcička. Také jsem můj poloviční pracovní poměr zredukovala na nulu (ehm, za chvíli jdu na sociálku a do pojišťovny, to už mi tak do smíchu nebude).

6. Celý rok můžu shrnout za velmi pozitivní, navštívila jsem poprvé některé země (Španělsko, Maďarsko, vyrobila jsem svůj první oštěpok u kamarádky v Polsku, poprvé byla v Jeseníkách a Beskydech, byla jsem poměrně úspěšná v amatérských cyklo závodech, začala cvičit jógu (brzy jsem skončila, ale plánuji nový začátek) a naučila se spoustu nových receptů. Nesmím opomenout mého milého přítele, který mě ve všem podporoval a s kterým jsme se v tomto roce také nadobro odtrhli od rodičů a postavili se na své nohy.

A co nový rok?

Do nového roku jsem vkročila plna skvělých vyhlídek a plné hlavy nápadů (neprodáváte někdo třídičku nápadů a myšlenek? V tom moc nevynikám).

Od roku 2015 si slibuji mnoho nových zážitků. Chystám se s milým na cesty. A kam? Prozradím jen, že přejdeme nejdelší provazový most světa, budeme se potápět s obrovskými želvami nebo projedeme třetí největší ostrov na světě. Těším se moc a vy se už po půlce ledna můžete těšit na spoustu nových informací o cestování a naší cestě.

Pulpamen_003_portret13861

A další plány? Těch je mnoho, ale zatím si je nechám pro sebe. Ale věřte, že velká část souvisí s vařením.

 

 Zuzka

Jaký byl pro mě rok 2014? Naprosto fantastický! Přišlo hodně změn, díky kterým se můj život začal odebírat celkem zajímavým směrem, zažila jsem spoustu krásných věcí a už se těším, co všechno mě bude čekat v roce 2015. Jak už to bývá, dostala jsem i pár nepříjemných kopanců, ale celkem se mi daří vybrušovat schopnost vytěsňování nehezkých zážitků a díky tomu si žiji život šťastného, věčně zasněného blázna. A co, že se to všechno v mém životě za uplynulý rok semlelo?

V první řadě jsme s Pájou založili tenhle blog, u jehož tvorby je někdy celkem prča. Obzvlášť zábavné byly dámské sedánky, při kterých jsme vymýšleli, kuchtily a kutily výtvory, o kterých jsme Vám tady psaly. Kromě milé společnosti mě na takovýchto akcích baví především to, že když už člověk například něco navaří a nafotí na blog, je potřebné poté veškeré výtvory zkonzumovat. :-)

Jojo, to se to žere.

Jojo, to se to žere.

Díky psaní blogu se člověk navíc neustále učí spoustu užitečných věcí. Vzhledem k tomu, že až do založení blogu jsem byla veškerými moderními technologiemi celkem nepolíbená, začínám si někdy trochu připadat jako IT specialita. Často sice vzduchem lítají pr…e, když mi něco nejde spustit nebo nevypadá, jak má, ale je to čím dál lepší. Velké díky ovšem patří mému ctěnému bratrovi, který za nás velkou část IT práce oddřel. :-)

Další super věc, která mě potkala, byla Roční škola šití u paní Ireny Čihákové. Byl to naprosto bomba šicí kurz, kde se člověk o šití toho dozví fakt spoustu. Během celého roku jsme si každá vytvářela šanon vzorků, který mě už nejmíň stokrát během šití vytáhl z úzkých. Během toho jsme si ještě stihly ušít několik čupr oblečků a celý rok se završil závěrečnými zkouškami. Můj kurz vedla lektorka Johanka, která je především super člověk s obrovskou horou trpělivosti, ale také výborná švadlena. Takže to stálo opravdu zato a všem švadlenkám začátečnicím i méně pokročilým, které se chtějí zdokonalit ve svém koníčku, mohu jen vřele doporučit. Ne, že by škola šití potřebovala nějakou reklamu, kurzy mívají poměrně rychle zaplněné, ale tady najdou případné zájemkyně potřebné informace. Od března bude možné přihlašovat se na školní rok 2015/2016. Jenom jedno malé varování: Během kurzu se kromě klasického stroje používá také speciální stroj zvaný overlock, který umí šít úplety a krásně začišťovat okraje látek. Je ovšem také celkem drahý, chvíli budete odolávat a říkat si, že ho přece zas tak nutně nepotřebujete, ale….Johanka říkala, že všechny holky a paní ukončují kurz jako hrdé majitelky overlocku nebo budoucí hrdé majitelky overlocku. No, já jsem si pořídila taky jeden kousek a to mi bez nadsázky změnilo život. :-)

Pilné žákyně roční školy šití se svými lektorkami při závěrečných zkouškách.

Pilné žákyně roční školy šití se svými lektorkami při závěrečných zkouškách.

Léto minulého roku se neslo v dosti pracovním duchu, abychom si na začátku září mohli nádherně prodloužit léto, když jsme se vydali na pětitýdenní roadtrip po západním pobřeží USA.  Trošku mě až svírá u srdce, když to teď píšu, protože mám odtamtud spoustu krásných vzpomínek, kterých jsem i několik měsíců po návratu domů pořád plná. Což mi připomíná, že vám stále dlužím článek o národních parcích, sakryš. Tak snad brzy.  :-)

Naše roadtripová sestava : Štěpka, Roman, Zůza

Naše roadtripová sestava : Štěpka, Roman, Zůza

Když jsme se vrátili z našeho výletu, dostala jsem krásný dárek (když se zadaří, tak od budoucího tchána :-)  ) v podobě propůjčení prostoru v Plazích, kde se mé kreativní šílenství mohlo rozvinout naplno. Tam jsem si zařídila svůj ateliérek, do kterého si jezdím každý den pracovat. Výtvory najdete v našem shopu, který obhospodařujeme spolu s Pájou. Dohromady jsme také vyrazili na vánoční trhy do Bělé pod Bezdězem, kde jsme se za nepříznivého počasí notně napájely svařákem, takže bylo celkem veselo.

trhy3

Toť je asi tak z nejpodstatnějších zážitků a událostí z roku 2014. Do dalšího roku jsem si naložila asi tak tunu novoročních předsevzetí, takže si z nich už asi tak polovinu nepamatuji, ale mám pár základních met a bylo by moc hezké, kdyby se mi jich podařilo dosáhnout.

1)      Státnice a obhajoba diplomky. Maminka by byla ráda, že to je moje číslo jedna na to do listě. :-)

2)      Nach Berlin gehen. Po státnicích se s Romanem chystáme na výpravu do Berlína, u které doufáme, že dobře dopadne a nějakou dobu se tam pozdržíme. Berlín je město kol a tak mi Ježíšek nadělil  Japonského krasavce, na kterém budu brázdit ulice.

To jen on,bicykl z Japonska.

To jen on,bicykl z Japonska.

 

3)      Blogování. Dále brebentit na tomto blogu, brebentit častěji a pravidelně!

4)      Duševní pohoda.

5)      Pravidelně cvičit. Chachachachacha…

 

Toť asi tak vše. A co vy? Jaké máte plány a předsevzetí?

Staronové gatě aneb ať žije recyklace

 

 

 

 

 

nakole3

Do nového roku jsem v plné parádě vjela na novém bicyklu od Jéžíška a ve staronových kalhotách s vlastními úpravami. Původně jsem si je koupila v sekáči, v hrabárně v kulturáku. Jelikož přebírání nekonečného množství hadrů bytostně nesnáším, popadla jsem první kalhoty, které vypadaly přibližně na mojí velikost a mazala jsem pryč. Skvělá koupě, stály mě 40 korun a vypadaly jako nové. Po přezkoušení jsem ovšem zjistila, že mi jsou lehce kratší a ten tvar… no moc se mi nezamlouval.

Rozhodla jsem se tedy na nich vykutit menší úpravy. Pakliže máte doma široké těžce nemoderní kalhoty, velmi jednoduše si z nich můžete vytvořit poněkud štíhlejší model.

kalhoty původně

kalhoty detail

 

 

 

 

 

 

 

kalhoty špendlíky

Kalhoty si oblékněte na sebe a zašpendlete si na jedné nohavici požadovaný tvar kalhot. Nejvíce Materiál ubírejte z vnější strany nohavice. Špendlení provádějte před zrcadlem.

 

 

rub krsleni

Opatrně kalhoty svlékněte a otočte do rubu. V místech, která jsou spojená špendlíky, si udělejte značky krejčovskou fixou nebo mastkem. Kalhoty otočte do lícu, vytahejte špendlíky a znova otočte do rubu. Značky z míst, kde byly špendlíky, spojte do jedné linie. Podle této křivky poté ustřihněte přebývající materiál.

 

 

 

kok

strih kalhoty

šití detail2

Nezapomeňte si nechat 1cm přesah, který slouží jako švový přídavek. Nohavici prošijte podél vyznačené čáry a poté švový přídavek zastřihněte do roviny a začistěte entlovacím stehem. To je takový ten cik-cak.

Tak a máte jednu nohavici hotovou. Nyní kalhoty přeložte podélně napůl a sestřihněte druhou nohavici podle té první, již hotové. Opět sešijte a začistěte.

Pokud kalhoty mají délku pro překonávání brodů, můžete si je ještě snadno prodloužit proužkem nějaké kontrastní látky. Ustřihněte si dva pruhy látky, které jsou dlouhé jako obvod nohavice kolem kotníků + 2cm na švové přídavky. Šířka pruhu látky bude 2x konečná požadovaná šířka + 2cm na švové přídavky. Nejprve pruhy látky přehněte v polovině napříč, lícem dovnitř a okraje sešijte a začistěte entlovacím stehem. Proužek otočte do lícu a opět přehněte na polovinu, tentokrát podélně. Vzniklý prstenec navlékněte na nohavici (líc k lícu a nezačištěné okraje leží na okraji nohavice). Sešijte prstenec k nohavici a okraje opět začistěte.

lem

lem2

 

 

 

 

lem3

 

 

 

 

 

 

A je to!

na kole 2

Chia puding s rybízovou omáčkou

aaa pud

Není to tak dávno, co jsem objevila chia semínka. Opravdu jsem si je okamžitě oblíbila pro jejich variabilitu použití a především mě oslnilo, jak oplývají zdravými a výživově příznivými látkami. Nemá smysl tady vše vypisovat, mrkněte na tyto stránky, které jsou těmto semínkům původem z Latinské Ameriky věnovány.

V mrazáku jsem objevila mražený rybíz ještě z léta, tak jsem se rozhodla vše propojit a vznikl tento zdravý a chuťově výborný pokrm.

Aaaa rybz

Tuto pochoutku si můžete připravit večer na snídaně pro následující dny, nebo si ji navrstvit do prázdných zavařovaček (třeba od Pulpamenů) a vzít do práce k svačině nebo pro děti do školy.

Suroviny (3 skleničky):

Chia puding

30 g chia semínek

2,5 dcl kokosového mléka (případně použijte jiné oblíbené rostlinné mléko)

1 lžička vanilkového extraktu

1 lžíce sladícího sirupu (já měla zrovna datlový, ale můžete zkusit agávový nebo javorový)

1 hrst mraženého rybízu

Rybízová omáčka

1 hrnek mraženého rybízu

1 lžíce vody

Posypka

2 lžíce ovesných vloček

2 lžíce sekaných mandlí

2 lžíce sladícího sirupu

 

Postup:

1)      Chia semínka zalijeme kokosovým mlékem a necháme alespoň 20 minut odležet (klidně si je namočte několik hodin dopředu).  Vznikne chia gel, který tvoří základ receptu. Ten můžeme ještě rozmixovat tyčovým mixérem.

2)      Vzniklý chia gel ochutíme sirupem, vanilkovým extraktem a přimícháme hrst rybízu.

3)      Do malého rendlíku vložíme rybíz s trochou vody a 5 minut povaříme. Poté rozmixujete (je-li pro vás rybíz moc kyselý, přislaďte ho sirupem.

4)      V pánvičce na sucho opečeme vločky a mandle. Když začnou vonět, přidáme sirup a ještě chvíli opékáme.

5)      Do skleniček nebo mističek vrstvíme nejdříve chia puding, rybízovou omáčku a na závěr posypeme mandlovou posypkou.

aaa chia

Kari ze zelené čočky

1

Také máte tak rádi kari? Já moc. Je rychle připravené a téměř vždy na něj mám mé oblíbené suroviny doma. To byl i dnešní případ.

Zelenou francouzskou čočku seženete v obchodech se zdravou výživou, ale i v mnoha supermarketech. Její velikou výhodou je samozřejmě fakt, že není nutné ji předem hodiny namáčet a doba varu je také mnohem kratší. Další výhodou je její větší stravitelnost, s kterou mívají někteří lidé u běžné čočky problém.

DSC02569

Kari pasta je směs koření, bylin a zeleniny, kterou pořídíte v obchodech s asijskými specialitami nebo je k dostání v Kauflandu, Tescu a možná i jiných běžných obchodech.

Suroviny 4 osoby:

1 hrnek francouzské zelené čočky

2 hrnky vody

1 lžíce rostlinného oleje

1 lžíci zelené kari pasty

1 červená cibule

1 cm zázvoru

1 cm chilli papričky (nebo dle vašich zvyklostí)

Kousek lilku

Kousek dýně

Zelené fazolky

½ konzervy krájených rajčat

Sůl

Libanonský chléb k podávání (nebo ještě lépe chléb naan)

 Postup:

1) Čočku propláchneme a dáme vařit do menšího hrnce.

2) V hluboké pánvi rozpálíme rostlinný olej, a přidáme velkou lžíci kari pasty. Promícháme a po chvíli přidáme nadrobno nakrájenou cibuli, chilli papričku a zázvor. Chvilku restujeme a následně přidáme ostatní zeleninu. Osolíme.

2) Když je zelenina lehce dohněda orestovaná, vlijeme do pánve čočku i s vodou, vše promícháme, osolíme a přidáme krájená rajčata. Necháme na mírném plameni probublávat cca. 20 minut, až se vypaří veškerá voda.

3) Kari servírujeme s plackami, které si předtím na sucho opečeme na pánvi.

4) Dobrou chuť!

TIP: Použijte zbytky zeleniny, které naleznete v lednici nebo tu, kterou máte rádi.

blog 2

 

Cuketové rolky aneb recept pro Instinkt

Byla jsem na stránkách Instinktu! Díky Verče z Z ghetta blog byl otištěn náš recept na cuketové rolky, které jsou skvělým občerstvením na party a tedy i na Silvestra. Z nějakého důvodu se v Instinktu rozhodli článek zařadit až do lednového čísla, takže z party chuťovek udělali na stránkách tohoto týdeníku originální lehké recepty, vhodné po dlouhém vánoční přejídání.

pulpamen instinkt

A tady je recept, pokud si časopis z jakéhokoliv důvodu nechcete obstarávat (aka pokud vám já v časopise nepřipadám jako dost dobrý důvod), předkládám vám recept na tuhle dobrotu. Klidně si rolky můžete udělat k večeři s pečeným bramborem.

  SONY DSC

Suroviny:
2 střední cukety
olivový olej
vanička krémového sýra nebo lučiny (cca. 250 g)
1 stroužek česneku
bylinky (bazalka, hladkolistá petržel)
hovězí šunka
Postup:
Cuketu podélně nakrájíme na tenké pruhy (středy nepoužíváme – můžeme si z nich uvařit polévku). Proužky cukety osolíme a opepříme, opečeme na olivovém oleji na rozžhavené pánvi.
Krémový sýr opepříme a promícháme s česnekem utřeným se solí a nasekanými bylinkami. Na opečené pruhy cukety položíme kousek hovězí šunky, na kterou dáme lžičku krému. Pruh opatrně zarolujeme a propíchneme párátkem.