Archiv pro měsíc: Říjen 2014

Nákupní úlovky

Taky tak rádi nakupujete jídlo? Já teda hrozně. Miluju takové ty obchůdky s delikatesami nebo různé cizokrajné obchůdky, kde zaručeně narazím na pochoutky a suroviny, které ještě neznám.

V Boleslavi máme jeden takový obchůdek na Staroměstském náměstí, kam vždy ráda zavítám a o jehož návštěvě vždy peněženka pláče, protože kvalitní sýry holt nejsou za pár kaček.

DSC01463 Jedním z mých úlovků byla výborná francouzská sušená vepřová šunka, přesněji panenka, která byla z 400 gramů sesušená na pěkných 200 gramů a je to vážně pochoutka. Pořídíte ji okolo 180 korun, ale jednou za čas to určitě stojí za to. Brzy jsem běžela pro další, která putovala mé tetě k narozeninám. Nezklamaly ani sýry, které v kombinaci s mými čatný Pulpamen nemají chybu       (jedna pravdivá reklama, takových moc nenajdete :-)). Francouzský kulatý sýr uprostřed je prodáván v malé keramické mističce, kterou se sýrem strčíte na pár minut do trouby a pak už jen vyjídáte bagetou ( a samozřejmě konzumujete s čatný).

DSC01544 Dalším úlovkem jsou úžasné čokolády Jordi´s, které vyrábějí dva mladí kluci z Hradce Králové. Jedná se o poctivou, ručně vyráběnou i balenou, čokoládu, jejímž základem jsou kakaové boby.  Určitě vás zaujmou krásně propracované obaly, ale samozřejmě také čokoláda, která se vyrábí v nejrůznějších variacích. Já zatím zkusila hořkou s mořskou solí, bílou s matcha čajem, tmavou s chilli a čokoládu s kozím mlékem ( v nabídce také najdete čokoládu z mléka ovčího). Mám doma také šlupky z kakaových bobů, z kterých vyrobíte výborné kakao, povaříte-li je s mlékem. Tyhle čokolády jsou samozřejmě krapet dražší, tabulka okolo 100 Kč, ale když zjistíte jak poctivě jsou vyráběny a jak jsou výborné, bude vám tato cena připadat naprosto adekvátní (mrkněte na video o výrobě čokolád).

A teď z trochu jiného soudku. Minulý týden jsem konečně měla čas na menší shopping, tak jsem si pořídila hned několik silonek do mé už tak rozsáhlé sbírky nejrůznějších a nejbláznivějších silonek a punčocháčů. Jestli nevíte, kam pro pěkné punčochy za dobrou cenu, skočte do Gate, kde je mají obvykle okolo 80 Kč, ale hodně často mají i akce, kdy je seženete klidně za 40 Kč. Skvělý výběr maj v Lindexu, kde už si však připlatíte, ale můžete taky narazit na akci jako já.

Taky jsem si konečně zakoupila  menší kabelku, z kterém mám fakt radost, ale můj milý pořád opakuje, že mu moje nová kabela připadá hrozně staromódní, s čímž já teda rozhodně nesouhlasím.

DSC01545

DSC01547

A co nakupujete nejraději vy? Taky tak rádi chodíte do malých obchůdků s jídlem a pídíte se po nových chutích?

 

 

 

USA report č.1

Tak jsem se konečně dokopala k vytřídění asi pěti miliónů fotek z naší americké cesty a konečně vám můžu naservírovat pár informací a obrázků. Pro začátek bych možná mohla uvést pár obecných informací:

Délka trvání: 5 týdnů

Navštívené země: Californie, Utah, Arizona, Wyoming, Nevada, Colorado

Najeté kilometry: 10 000

Počet členů posádky: 3

Ke šťastnému shledání účastníků zájezdu došlo na letišti v Los Angeles, odkud jsme pokračovali do půjčovny aut Dollar, kde jsme měli zamluvenou káru a náš roadtrip mohl začít.

 

Domky u pláže v Santa Monice- LA

Domky u pláže v Santa Monice- LA

První dny jsme strávili v Los Angeles, v městském duchu se nesla celá první čtvrtina našeho cestování. Pokračovali jsme nejprve směrem na jih do San Diega, kde je velká část obyvatel mexického původu a k mání je tu pochopitelně i spousta restaurací a lahůdek z mexické kuchyně. Za shlédnutí stojí také oldtown a italská čtvrť s množstvím nádherných kaváren a restaurací.Potom jsme se pomalu sunuli zase na sever přes surfařské městečko Santa Cruz a zbohatlické letovisko Santa Barbara, kde jsme si kromě procházek městem užívali především poctivé oceánské vlny. Projeli jsme se po krásné a klikaté pobřežní silnici kolem Big Sur, navštívili město z románů Johna Steinbecka Monterey a dál jsme pokračovali do San Francisca. Po dvou dnech ve Friscu jsme putovali do vinařské oblasti Sonoma, navštívili kamarády v Modestu, se kterými jsme si domluvili dostaveníčko o pár dnů později v Las Vegas a s třídenní zastávkou v Yosemite parku jsme si to šinuli do již zmíněného města karbanu. Tam jsme zažili nezapomenutelnou a úžasnou pařbu v oldtownu, do kterého jsme zajeli na doporučení našich spolupařmenů, kteří to tam dobře znali. Opustit hlavní turistické centrum Las Vegas a vydat se do méně profláknutého oldtownu byla rozhodně dobrá volba a vřele to doporučuji všem, kteří někdy budou směřovat do Vegas.

P1020437

Obdivuji tenhle street art vyškrábaný do omítky v centru LA.

Obdivuji tenhle street art vyškrábaný do omítky v centru LA.

Takových tržnic je po celé Kalifornii spousty-všeho jsou obrovské hromadya všechno je krásně barevné

Sanata Barbara- tak tady na mě dýchla ta pravá letní pohoda.

Sanata Barbara- tak tady na mě dýchla ta pravá letní pohoda.

Santa Cruz- bohémské městečko plné surfařů. Domeček s busíkem bych klidně brala.

Santa Cruz- bohémské městečko plné surfařů. Domeček s busíkem bych klidně brala.

Opět Santa Cruz

Opět Santa Cruz

Krásné San Francisco

Krásné San Francisco

Západ Slunce na Golden Gate

Západ Slunce na Golden Gate

American style- aneb pívo do pytlíku a jde se pít.

American style- aneb pívo do pytlíku a jde se pít.

Tuleni na pieru 39- San Francisco

Tuleni na pieru 39- San Francisco

P1020970

P1030019

Bláznivé a opravdu velice zářivé Las Vegas.

Bláznivé a opravdu velice zářivé Las Vegas.

Odbočení z hlavních turistických cest se nám vlastně vyplatilo vždycky. Na známých a provařených místech z průvodců a dokumentů totiž musíte počítat s nemalým množstvím turistů. Naopak ve vedlejších uličkách a mimo hlavní bulváry může člověk lépe nasát pravou místní atmosféru a ceny jsou pro našince pochopitelně také přijatelnější mimo hlavní turistické trasy. Ostatně v Americe platí víc než kde jinde heslo: Bez peněz do hospody nelez. A nejen do hospody…

Drahé je kromě benzínu skoro všechno. Abychom ušetřili nějaký ten peníz a také mohli poznat lépe místní život, ve městech jsme pobývali u místních lidí, kteří nabízejí bydlení u sebe doma přes portál airbnb. Cena za ubytování tohoto typu může být různá, záleží na lokalitě a pochopitelně na úrovni a vybavení bydlení. Někdy jsme spali na zahradě ve stanu za pár babek, jindy to zase byla na naše poměry celkem luxusní ubikace a cena za noc tomu také odpovídala. Když jsme na některé noci neměli žádné ubytování, spali jsme, kde se dalo. Nebyl to takový luxus ale aspoň to zas bylo trochu dobrodrůžo.

Východ Slunce nad naším nocležištěm ,,na hulváta" v Santa Barbaře

Východ Slunce nad naším nocležištěm ,,na hulváta“ v Santa Barbaře

Bydlení u Kevina v San Franciscu- airbnb.

Bydlení u Kevina v San Franciscu- airbnb.

Co se týče jídla, občas jsme zašli do místních restaurací. Nejvíce mě asi nadchli mexické restaurace, kde jsme si pochutnávali na výborných pikantních směsích s hovězím, fazolemi a rýží. Výborné byly také všechny jejich salsy podávané s tacos. Národní jídlo- hambáče mě příliš nenadchlo. Fastfood je prostě všude stejný. Povětšinou jsme se ale stravovali celkem úsporně vlastním vařením. Po krátce chvilce jsme si vytvořili seznam top potravin, které jsou v USA levné a navíc dobré- tuňák, rybičky, cizrna, avokádo, fazole, jalapenos, arašídové máslo. Na těchto potravinách jsme dokázali docela solidně přežívat, nicméně tuňáka a rybičky delší dobu nemusím vidět.

Naše oblíbené menu.

Naše oblíbené menu.

Nezbytná momentka z místní prádelny.

Nezbytná momentka z místní prádelny.

Našinec se také musí připravit na problémy, které mohou nastat při placení kartou nebo při používání mobilů. Ačkoliv jsme vyrazili na cesty s platnými kartami Visa a Mastercard, bylo nám to v některých obchodech či benzínkách k prdu. Někdy prostě nešlo kartou zaplatit a člověk tak s sebou vždy musí mít dostatek hotovosti, kdyby tyto problémy nastaly. Stejně tak tomu bylo s telefonem, mezinárodní číselná předvolba vám totiž nezaručuje, že v Americe budete normálně moct volat. Problém nastává také v okamžiku, kdy chcete využít některou ze služeb poskytovaných prostřednictvím telefonu (např. zjištění času příjezdu autobusu nebo objednání taxíku).

To byl ale asi tak jediný problém, který nás na cestě potkal. Musím říct, že jsme byli až zaskočeni vstřícností a pohotovostí američanů. Všude, kam jsme přišli, na nás byli všichni hrozně milí a pokud jsme potřebovali nějak pomoct nebo poradit, všichni byli velmi ochotní.

Toť pro dnešek vše, příště se můžete těšit na report o přírodních krásách národních parků. Chystáte se někdo na podobnou cestu? Nebo někdo už podobný trip absolvoval? Otázky, zážitky či zkušenosti můžete psát do komentářů.

 

 

Něco končí, něco začíná

Poslušně hlásím, že jsme se včera s Romanem navrátili z cest. Absolvovali jsme pětitýdenní roadtrip po USA a byla to vážně pecka.  S naším cestovatelským parťákem Štěpkou jsme stačili projet několik států na západním pobřeží, viděli jsme města, oceán i nádherné parky, které rozhodně mají co nabídnout. Ještě vstřebáváme zážitky, ale až si nějak utřídím dojmy a fotky z cest, určitě se můžete těšit na cestovatelské tipy a zajímavosti, které jsme pochytili. Zatím jsem ze všech těch zážitků i časového posunu celkem rozhozená, už se ale nemůžu dočkat, až nějak zúročím spousty inspirace, které jsem za velkou louží stačila nasát. Pro dnešek tu máte pár obrázků pro pokoukání, ale těšte se, budou se tu dít věci.

a

c

f

g

p

 

q

r

 

s

 

h

i

d

e

n

 

o

Celozrnná rajčatová ciabatta s chilli

New Image

Jednoduchý recept, ale úžasný výsledek. Snažíme se doma omezovat spotřebu pečiva, a tak ho poslední dobou moc nekupujeme. Včera mě ale přepadla chuť na nějaké kvalitní pečivo, kterého je však v našich obchodech nedostatek (v Boleslavi obzvláště, jednou tady otevřu pekárnu, kde se bude dvakrát denně péct a budou tady tradiční i netradiční kousky pečiva). Když peču nějaké pečivo, jsou to téměř vždy ciabatty ( na Erasmu jsem pekla hodně taky chleba bez hnětení). Přijdou mi výborné a dají se výborně plnit, i když vám třeba nenakynou a máte je pěkně placaté. Tentokrát jsem zvolila celozrnnou variantu.

Suroviny:

250 g žitné celozrnné mouky

250 g pšeničné celozrnné mouky

1 balíček sušeného droždí

1 lžička soli

Cca. 300 ml vlažné vody

3 lžíce rajčatové passaty

2 lžíce olivového oleje

1 lžička chilli vloček

1 lžíce sušené bazalky

8 pokrájených sušených rajčat

 

Postup (velmi záleží, zda máte robot nebo ne, já nechám všechnu práci na robotovi)

  1. Smícháme mouky se sušeným droždím a solí. Pomalu přidáváme vodu smíchanou s olejem a rajčatovou passatou.
  2. Hněteme cca. 10 minut (robot hněte).
  3. Přidáme chilli vločky, sušená rajčata a sušenou bazalku.
  4. Přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě asi 30 minut kynout.
  5. Z těsta vytvoříme 2 ciabatty (nebo více menších), na kterých naznačíme horní zářez a necháme ještě asi 10 minut kynout.

Pečeme v troubě vyhřáté na 200°C asi 20 minut, dokud nejsou krásně křupavé.DSC01327

DSC01338DSC01358 DSC01356

Výborně tato ciabatta chutná s mými zdravými pomazánkami PulpamenDSC01366

DSC01360

Lassi

CYMERA_20140815_171332

Tento příspěvek tu měl být asi o dva měsíce dříve, ale jak se říká „pozdě, ale přece“. Říkala jsem si, že vám ho doporučím v těch nejletnějších dnech jako osvěžující a zdravý nápoj a teď vás můžu motivovat pouze tím, že je zdravý, ale samozřejmě vás i osvěží a „nakopne“ energií a elánem. Já si tento drink připravuji jako odpolední svačinku (teda ne samotný, to bych byla hladová).

Lassi pochází z oblasti Indie, Bangladéše a Pakistánu. Jedná se o mixovaný nápoj, který se skládá z vody a bílého jogurtu. V těchto zemích je poměrně častá slaná verze, kdy se přidává různé koření a trocha soli. Sladká, a pro nás mnohem chutnější, verze obsahuje kromě koření také nejrůznější ovoce. Možná vás zarazí, že se do sladkého lassi přidává špetka soli, ta slouží k zvýraznění chuti ovoce.

A tady jsou mé dva recepty

Ostružinové lassi (když jsem to fotila, byla sezóna ostružin, teď nahraďte jiným oblíbeným ovocem)

IMG_20140817_171257_hdr

Hrst ostružin, bílý jogurt (nejlépe s živou kulturou) cca. 200 g, voda (buď 2 díly vody na 1 díl jogurtu, nebo 3 díly vody), pár kostek ledu (v tomhle počasí možná lepší vynechat), špetka soli, pár lístků máty

IMG_20140817_172412_hdr

Postup: Vše rozmixujeme a následně přes sítko lijeme do sklenic(e).

IMG_20140817_172606_hdr

Mangové lassi

IMG_20140815_155111_hdr

1/2 manga, bílý jogurt (nejlépe s živou kulturou) cca. 200 g, voda (buď 2 díly vody na 1 díl jogurtu, nebo 3 díly vody), pár kostek ledu (v tomhle počasí možná lepší vynechat), špetka soli, špetka kardamomu

Postup: Vše rozmixujeme a podáváme. Navrch můžeme posypat ještě trochou kardamomu.

IMG_20140815_160114_hdr

 

 

 

Den 4 plus 1

DSC01082

Konečně přináším i report ze 4. a 5. dne našeho pobytu v Barceloně. Ráno jsme započali návštěvou Sagrady Familie, největšího a nejznámějšího díla věhlasného architekta Gaudího, kterého cestou do jeho veledíla srazila tramvaj a od té doby si musejí poradit bez něho. Určitě vám doporučuji, zarezervovat si přesný čas prohlídky na internetu, a tak se vyhnout zbytečnému a zdlouhavému čekání.

DSC01092

Návštěvu Sagrady nemůžu než doporučit. Je to neuvěřitelné dílo i přesto, že zbývá ještě dostavět několik věží a dalších prvků. Fotky ani zdaleka nedokáží navodit jedinečnou atmosféru, která v Sagradě panuje (kromě čilého turistického ruchu). Jelikož je dostavba Sagrady financována pouze ze vstupného a sponzorských darů, turisté nejsou v samotné stavbě nijak omezování. Jedná se tedy o přehlídku moderní foto techniky v praxi. Nejsem kdovíjaký fanda kostelů, chrámů a katedrál a při cestování po Evropě jsem jich navštívila už pěknou řádku a nabyla tak dojmu, že jsou všechny skoro stejné a liší se jen velikostí. V případě Sagrady Familie se ale jedná o výjimku, která je samozřejmě daná úplně jinou dobou vzniku než u ostatních duchovní svatostánků. Každopádně architektura Sagrady mi učarovala (mému příteli ještě více, jelikož je stavař a tak byl fascinován celým provedením této stavby). Dostavba Sagrady je naplánována na sté výročí Gaudího úmrtí, tedy na rok 2026 a největší věž bude dosahovat výšky 170 m.

DSC01097 DSC01116

Stávající věže je možné navštívit. V našem případě k tomu díky deštivému počasí, které panovalo předešlý den, nedošlo, jelikož prý mohou být věže podmáčené a tak nás na věž nepustili, což mě velmi zklamalo.

DSC01122

Ze Sagrady jsme se vydali do centra, kde jsme se toulali uličkami a narazili na super restauraci, kde také chybělo menu v angličtině, ale jídlo bylo výborné (vybírejte restaurace dle nepřítomnosti akčních nabídek a cedulí v angličtině, bude to jíst jako místní). Jednalo se o tapas restauraci. Vše je vystaveno na baru a vy si vyberete a necháte si vše ohřát a osmažit v kuchyni. Španělé tapas konzumují nejčastěji mezi obědem a večeří nebo večer v baru, jen tak k pivku. Existují také tapas pintxo, které mají podobu našich jednohubek, jež jsou vyzdobeny nejrůznějšími pochoutkami a propíchnuty párátkem. Vy si berete dle libosti a na konci zaplatíte podle počtu párátek na talířku, nedoporučuji párátka jíst. (video o pintxo od VagaBrothers)

 Kousíček od hlavní ulice La Rambla najdete tenhle skvělý podnik s doughnuty, který popisovala na svém blogu slečna z eatrunlove. Opravdu super. Dala jsem si churros a doughnut s čokoládou a mandlemi a opravdu sladká rozkoš)DSC01148 DSC01147

 

Náš výborný oběd. Různé mořské plody. Ty podlouhlé mušle nebo co to je jsou úplně delikátní.

 

 

DSC01163

Odtud už jsme se vydrápali na vršek Montjuic, kde je nádherný výhled na město a přístav. Na druhé straně kopce je Olympijský stadion, který hostil olympiádu v roce 1992. Odtud už jsme klesali kolem Muzea Katalánska do města, kde jsme sedli na vlak na letiště. Letadlo nám letělo brzy ráno, tak jsme usoudili, že než riskovat, že se tam mhd nedostaneme, tak ušetříme nějakou korunu a přespíme na letišti. Lavičky zde mají docela pohodlné, takže poměrně komfortní noc (zažila jsem už horší letištní noclehy, ale taky i lepší). Pro případ, že vás čeká noc na letišti, můžete mrknou na stránky o spaní na letišti, kde najdete zajímavé tipy, jak si pobyt na letišti zpříjemnit (jednou jsem to v Ženevě opravdu ocenila).

DSC01186 DSC01192

 

 

 

DSC01211

 

Olympijský stadion a „jehla“, která má symbolizovat atleta třímajícího hořící pochodeň

 

Jak už jsem zmínila v prvním díle, cestovali jsme ještě přes Bergamo v Itálii, příjemné historické město na severu.

Pro Bergamo je typický tento polentový dezert plněný krémem, který vypadá zajímavě a jako každý nadšenec do jídla jsem ho musela ochutnat…

DSC01225

DSC01242…..ale příliš mě neoslovil. Z hutných krému mi není zrovna blaze.

DSC01248

Samozřejmě, že jsme výlet zakončili výborným obědem. Zase restaurace bez anglického menu, kde jsme se stěží domluvili, ale jídlo výborné. Nejdříve těstoviny, moje byly se salsicciou, ty Ivka s mletou zvěřinou na víně. 

DSC01261

Druhý chod sestával z masa (kuře a vepřové) a přílohy, v mém případě polenty. Opravdu pochoutka.

DSC01263

Před odletem jsme si užili ještě trochu italského chaosu, kdy byly otevřené jenom dvě odbavovací přepážky a vznikla tak hodinová fronta, z které vždy vyběhli nešťastníci, kteří už měli být pomalu na palubě a ještě přitom trčeli ve frontě.

Barcelona je nádherné moderní město s živelnou atmosférou a určitě stojí za alespoň krátkou návštěvu.