Archiv pro měsíc: Srpen 2014

Puntíkaté kšandy!

Pořídila jsem si kšandy! Tyhle rozverné červené šle s bílým puntíky jsou ideální doplněk do vašeho šatníku. Jsou opravdu úžasné a navíc hodně originální-v sobotu na jarmarku jsem v nich byla jediná (když nepočítám pár chlapečků předškolního věku).

Je jen na vás, jestli jimi budete doplňovat jednobarevné triko nebo modely s výraznými vzory, důležité je, že vás s nimi nikdo nepřehlédne!

Já jsem své kšandy od Kšandylindy doplnila náušnicemi se stejným vzorem od Made in Čičiland, plísňovými džegínami, jednoduchým bílým trikem, béžovými converskami a červeno-bílými ponožkami.

Jo a kvalita fotografií je dneska obzvláště mizerná, fotil mě přítel a tohle je z těch 50 fotek nejlepší výběr, na ostatních jsem nejmíň dvojitá.

IMG_20140827_174550_hdr

CYMERA_20140827_213103

CYMERA_20140827_212214 CYMERA_20140827_212630CYMERA_20140827_212458CYMERA_20140827_213605 CYMERA_20140827_215329CYMERA_20140827_220457

Kurz vaření Dvůr Seletice

První kurz ze tří je za mnou a byla to velká paráda!

Minulou neděli jsem se účastnila kurzu vaření ve Dvoře Seletice a musím říct, že tento kurz nasadil laťku hodně vysoko.

IMG_20140824_134325_hdr

Dvůr Seletice se, jak název napovídá, nachází v malé obci na Nymbursku jménem Seletice. Statek se specializuje na chov a následné zpracování skotu, prasat a ovcí (spíše tedy jehňat). Prostředí je vskutku nádherné. Při našem příjezdu zatarasilo cestu stádo koní zaháněné malou čipernou borderkolií. Prostě romantika. A s výhledem na louky a pasoucí se stáda vařit úžasné pochoutky pod vedením kuchaře Jaroslava Zelenky a následně je konzumovat, to je idylicky strávená neděle.

První pokrm, který jsme připravovali, bylo pomalu a dlouze pečené hovězí (jednalo se o kližku) ve víně s kořenovou zeleninou podávané s milánským rizotem. Maso se peklo přes noc, takže jsme pouze rozmixovali a zredukovali omáčku, uvařili rizoto a pak už si jen pochutnávali. Do rizota jsme kromě mletého šafránu použili také pečený morek, který se nechal na pánvi rozpustit a na něm se opekla šalotka. Bylo to fakt famózní, ale už od prvního chodu jsme měli žaludky plné.

CYMERA_20140826_125741

Další chod sestával z dvou druhů zeleninového pyré a steaků. To byla fantazie. Připravovali jsme pyré petrželové a dýňové s batáty. Důležité je zeleninu upéct a pak spolu s ohřátou smetanou rozmixovat do hladka. Na venkovním grilu, ve tvaru velkého zeleného vejce, jsme grilovali hovězí veverku a oponku. Oponku už jsem jednou měla, takže jsem věděla do čeho jdu, ale veverku ne a musím říct, že to byla lahoda a stala se určitě vítězem.  Nesměla chybět ani výtečná omáčka z portského vína a demi glace, které je běžně k zakoupení na prodejně na statku.

CYMERA_20140826_125629  IMG_20140824_155828_hdr

Krájení veverky

IMG_20140824_155815_hdr  IMG_20140824_161341_hdr

Větší kus je veverka, menší slabé plátky oponka    

Na slehnutí jsme připravili salát s bernskou omáčkou a grilovanou loupanou plecí a jen jako mezi chod při grilování jsme ochutnali grilovaná hovězí játra, která byla taky moc dobrá.

10654156_10202599482172109_377584347_n 10622242_10202599481972104_1855366953_n (1) 10654045_10202599481852101_713814562_n

Nakonec jsme vařili slávky v bílém víně, které jsme ochutnali skoro jen z povinnosti, protože naše břicha byla plná k prasknutí. Ale byla to taky pochoutka a hlavně fajn vyzkoušet si jak slávky očistit a zjistit, zda jsou živé pomocí poklepání ve stylu „je někdo doma?“ . Skoro všechny doma byly a zavřely se, takže jsme je ani nezvládli sníst.

IMG_20140824_140111_hdr 10584487_10202599480932078_1774435608_n

Kurz bych hodnotila jako hodně vyvedený, nejen díky úžasným pokrmům ze seletického masa, ale především díky sympatickému panu kuchaři, který vše vysvětlil a odpovídal na jakékoliv dotazy, které se ani netýkaly právě připravovaných pokrmů. Kurzu jsme se účastnili čtyři, což hodnotím taky jako obrovské pozitivum. Skvělé také je, že kurz může být zcela přizpůsoben vaším požadavkům, takže pokud již některé pokrmy znáte, není problém se předem domluvit a naučit se něco nového. Malou výtku mám k množství jídla, které jsme museli zkonzumovat, jelikož mám pocit, že jsme za těch pět hodin snědli snad 5 hlavních jídel a ke konci už nechtěli žádné jídlo ani vidět. Ttakže pro příště menší porce nebo půlku dávat rovnou do krabičky na doma. Já jsem si domů přivezla zbytek zeleninových pyré a všichni si doma pochutnávali.

Ve Dvoře Seletice prostě vládne přátelská, až rodinná,  atmosféra a je vidět, že od chovu zvířat až po přípravu jídel dělají všechno s láskou a nadšením, což já obzvlášť oceňuji, protože to je i můj přístup při výrobě Pulpamenů.

 

Pohledy hojnosti

Nadcházející roční období je pro mě dosti schyzofrenní. Na jednu stranu mě deptá blížící se konec léta, na druhou stranu se nemůžu nabažit pohledu na všechnu tu zeleninu, ovoce a bylinky, které právě dozrávají. Dneska nemá cenu nic dlouze okecávat, tady je prostě pár motivačních obrázků, které vybízejí k vymýšlení lahůdek. Já jich už mám na to do listě vskutku hodně, takže už brzy se můžete těšit na tipy, jak zpracovávat tyhle závěrečně letní dobroty.

zelenina

Povidla! Povidla! Povidla!

Povidla! Povidla! Povidla!

Rakytníkův čas přijde až na podzim po prvních mrazech.

Rakytníkův čas přijde až na podzim po prvních mrazech.

raj

Poctivě suším měsíček, už brzy tu přibude návod na hojivou měsíčkovou mast.

Poctivě suším měsíček, už brzy tu přibude návod na hojivou měsíčkovou mast.

hokaj

 

dýně2

Z tohoto macka bude marmeláda a tuna přenídávek.

Z tohoto macka bude marmeláda a tuna přenídávek.

Letos měla cibule málo šlupek, to prý bývá mírná zima,

Letos měla cibule málo šlupek, to prý bývá mírná zima,

Už jste pili bezinkový likér s kávou? Dělám ho každý rok a nikdy nezklamal.

Už jste pili bezinkový likér s kávou? Dělám ho každý rok a nikdy nezklamal.

Víno nijak zpracovávat nebudu. Nejlepší je rovnou do huby.

Víno nijak zpracovávat nebudu. Nejlepší je rovnou do huby.

Lilky zapečené s bryndzou

CYMERA_20140814_175405 Zase recept z mých oblíbených lilků. A hlavně z mého prvního vypěstovaného! Už pomalu ve skleníku dozrávají další, takže další lilkový recept vás zajisté nemine. Tahle úprava lilku vychází částečně z pokrmu, který jsem si objednala v Rožnově (proto ta bryndza) a já jsem se rozhodla ho trochu poupravit a inspirovala jsem se gruzínskou úpravou lilků (to zase ty ořechy) a vznikly tyto skvělé lilkové věžičky zapečené s pomazánkou z bryndzy, česneku a vlašských ořechů, které můžete servírovat jako předkrm, přílohu nebo jako lehký chod třeba z listovým salátem a čerstvým pečivem. IMG_20140808_175957_hdr Suroviny cca. pro 2 osoby 1 střední lilekCYMERA_20140814_174443 100 g bryndzy 1 stroužek česneku hrst vlašských ořechů olivový olej sůl, bílý pepř     Postup: 1. Lilky nakrájíme na slabá kolečka a opečeme na pánvi. 2. Česnek utřeme se solí, ořechy nasekáme na malé kousky a vetřeme společně s česnekem do bryndzy. Opepříme a přidáme trochu olivového oleje. Je možné přidat i trochu petrželky (já žádnou zrovna neměla). 3. Lilky mažeme bryndzovou pomazánkou a vrstvíme na sebe do věžičky. Vložíme do zapékací mísy nebo na plech a při cca. 180 °C pečeme přibližně 5-8 minut. CYMERA_20140814_174634 CYMERA_20140814_175149  CYMERA_20140814_180310

Beskydy a úlovky posledních dní

Ehm,  ehm, k tomuhle článku se už nějakou dobu dokopávám. Přeci jenom, je to už více než 3 týdny, kdy jsme s mým milým vyrazili na 5-ti denní dovču do Beskyd. Chci se tu zmínit hlavně o kuchyni a pokrmech, které jsme měli možnost ochutnat a hlavně o dobrotách, které jsme poslední den nakoupili.

Beskydy nás ohromily svou krásou, divokostí a nepředvídatelností. Zjistili jsme, že jsme z našeho kraje zvyklí na nadprůměrné cyklo značení, jelikož to „beskydské“ nás několikrát pěkně vypeklo. Cyklo-turistika tu mnohdy doslova znamená turistika s vedením kola, takže o náročné sportovní aktivity tu není nouze. Ty krásné, dlouhé sjezdy vám to však náležitě vynahradí a v horách prostě člověk s jízdou nahoru a dolů musí počítat.

Teď už k samotné gastronomii. Rozhodli jsme se, že to, co ušetříme na ubytování (nocovat v kempu pod stanem je pořád více než dostupné) projíme a propijeme v místních restauracích a lokálech. Kuchyně je tu řádně šmrnclá slovenským vlivem, které je doslova za humny (kopcem). V každé restauraci tak dostanete kyselicu, která je vždy trošku jiná. Někde přidají červenou papriku, jinde je kyselejší, ale to platí i o české zelňačce. Měla jsem takový zelný týden, jelikož jsem dva dny před odjezdem vždy šla na polední meníčko do podniku, kde servírovali zelnou, takže té jsem se i s pobytem v Beskydech nabažila né do sytosti, ale na několik měsíců dopředu.

Velmi oblíbené jsou také halušky a strapačky a podobné pochoutky. Těch jsme si taky užili a musím uznat, že ani jednou nebyli horší než výborné (je ale pravda, že to zas taková kuchařina taky není). V Rožnově jsme však narazili na pěkný podnik s tuze neoriginálním a dost tuctovým názvem Grill Bar, který se stal ale favoritem celého výletu, a tak jsme tam zašli rovnou dvakrát. Obzvlášť večer za tmy nabízí tento podnik (nutno zmínit, sídlící v  2 nebo 3 patře budovy) krásný výhled na rožnovské náměstí. Pečou si tu vlastní pečivo, vyrábějí těstoviny a celkově je to skvělý příklad moderního šmrncovního podniku s lehkou a chutnou kuchyní za rozumné ceny, kam člověk pravidelně rád zajde. Takový podnik by měl být v každém městě ( a hlavně v Boleslavi). Dala jsme si zapečený lilek s bryndzou podávaný se salátkem a zmiňovaným domácím pečivem v podobě titěrných rohlíčků. Jako večere  v 10 hodin po 2 hodinách ve welness prostě to, co člověk potřebuje.

A nebylo by návštěvy Beskyd, kdybychom neochutnali typické valašské frgály. (Malá vsuvka – když jsem byla ve Švýcarsku na večírku, kam každý měl přinést nějaké jídlo ze své země, upekly jsme s kámoškou frgály, ani nevím, jak nás to napadlo, ona z Plzně, já z Boleslavi, napekly jsme jich asi 8 a myslím, že i přesto, že to byla naše premiéra, by docela obstojně konkurovaly těm valašským). No, nebudu se chvástat, ty z Cyrilova pekařství jsou vážně senzační a v nabídce jsou klasiky jako povidla, mák, tvaroh, ale i sezónní ovoce jako borůvky a rybíz. Tyhle „pizzy Valašska“ z Cyrilova pekařství prodávají po celém Rožnově a okolí, ale jednoznačně se vyplatí si pro ně zajet přímo do vesničky, kde se vyrábějí a kde najdete i podnikovou prodejnu a malou prodejnu dobrůtek. Musím dodat, že se to určitě vyplatí i jim, my jsme neotáleli a víc než za 5 frgálů jsme utratili za nejrůznější pochoutky.

CYMERA_20140815_162625  CYMERA_20140815_162244

Jednou z nich je jehněčí paštika. V paštikách se nijak extra nevyžívám a nemusím je jíst denně, ale tahle je fakt výborná. Taky jsme pořídili hořčici s černým rybízem a těstoviny ochucené medvědím česnekem. Nechybělo ani koření a pár dalších nezbytností.

CYMERA_20140815_174622  CYMERA_20140815_174246

Plná delikátních úlovků byla i návštěva Tesca tento týden, kde jsme si pořídili omáčku ve skle v indickém stylu (občas i mně se nechce vařit a chce se přijít k hotovému), nakládané papriky a sušená rajčata v oleji a hlavně luxusní krém z belgické čokolády, kterou se lžičkou v ruce chodím kontrolovat, aby se na ní nevytvořila plíseň.

Zbytek srpna mě čekají super gastro akcičky. Zítra vyrazím na ochutnávku vín do Domousnic, příští týden konečně kurz vaření a poslední srpnový víkend taky kurz vaření a v sobotu open air-gasto-mezinárodní festival ve Vysočanech. Určitě zvažte jeho návštěvu. (http://barevnadevitka.cz/dobroty-z-celeho-sveta/)

 

Meruňkový dvojboj

oboj

 

S tímto příspěvkem přicházím trochu jako s křížkem po funuse, ale přece. Sezóna meruněk je už sice u konce, ale pokud máte někde ve sklepě ještě poslední zásoby tohoto úžasného ovoce a nevíte co nimi, mám pro vás dva zajímavé recepty.

Meruňkové čatní

První způsob, jak můžete meruňky zpracovat je výroba meruňkového čatní. Předpis jsem si vypůjčila u Pana Cuketky a lehce si ho poupravila k obrazu svému. Recept je opravdu velice přizpůsobivý a lze se surovinami improvizovat podle svých chutí. Ostatně tak je tomu u většiny čatní a proto je tak ráda vařím.

čatní

Na meruňkové čatní jsem použila:

2kg meruněkingredience čatní

4 lžíce oleje

2 velké cibule

1 menší paličku česneku

250ml balsamikového octa

150ml jablečného octa

250g cukru krupice

2 lžičky soli

2 lžičky kari

2 lžičky mletého zázvoru

3 pálivé feferonky

Příprava je úžasně jednoduchá. Vše, co se dá krájet, pokrájíme a smícháme se zbytkem surovin.

Na mírném plameni a za občasného promíchání se směs uvaříme do zhoustnutí. Mě to trvalo asi tři čtvrtě hodiny. S horkým čatní rychle šup do vyvařených sklenic, zavíčkovat a položit dnem vzhůru.

A je to!

Meruňková marmoška bez cukru

Druhý recept byl čistě experiment, ale výsledek mě velmi mile překvapil a proto se o něj chci podělit. V této zavařenině se nepoužívá žádný cukr, nahrazuje ho sladká rostlinka lipie, tzv. aztécký cukr. Seženete ji na farmářských trzích čerstvou, nebo se zkuste poptat v nějakém bylinkářství.

marmoška

 Na marmeládu potřebujete:merun

1kg meruněk

Šťáva z půlky citronu

Větvičku lipie

Špetku soli

Podle chuti chilli, skořice (já dala lžičku skořice a 2 lžičky chilli)

A je to pořád to samé dokola. Meruňky pokrájíme a smícháme se zbytkem surovin. Dáme na plotnu a na mírném ohni vaříme do zhoustnutí, občas zamícháme. Horké plníme do sklenic. Pokud se bojíte, že marmeláda bez cukru příliš dlouho nevydrží, můžete ještě sklenice sterilovat na 90 stupňů 25 minut. Opět si dovolím upozornit, že stejně jako u třešňové marmošky bez cukru, můžete být překvapeni chutí, která není jako obvykle přeslazená, ale ucítíte přirozenou svěží chuť ovoce. Chilli tomu všemu dodává netradiční šmrnc.

Dýňová pomazánka

IMG_20140806_153211_edit

Slibovaný dýňový recept je tu!  Když se tak dívám na zahradu, určitě to není poslední recept z těchto krásně oranžových plodů. Dýni mám nejraději tradičně v polévce nebo upečenou či opečenou a přidanou do různých pokrmů, obzvláště není-li čas, tak se hodí do typických letních zeleninových míchanic, do těstovin nebo jen tak s pečivem. Přemýšlela jsem, co nového z dýní provést a na mysl mi vyvstala takhle pomazánka se základem z červené čočky, do které nejčastěji přidávám červenou řepu. S dýni to funguje také výtečně (né-li lépe) a určitě stojí za vyzkoušení. Můžete si ji mazat na pečivo nebo nabírat pomocí tyčinek z vaší oblíbené zeleniny (určitě doporučuju neméně oranžovou mrkev).

Suroviny

250 g dýně hokkaidó

3 stroužky česneku

Hrubá mořská sůl

Olivový olej

Menší červená cibule

Půl hrnku červené čočky

Lžička uzené papriky a kajenský pepř a římský kmín dle vaší odolnosti a chuti

Hrnek horké vody

Sůl (pokud máte, tak kouřovou), pepř

Postup

  1. Dýni nakrájíme na kostky, vložíme do zapékací mísy, přidáme česnek (klidně neloupaný), zastříkneme olivovým olejem a lehce osolíme hrubozrnnou solí
  2. V menším hrnci na oleji opečeme cibulku, přidáme červenou čočku a posypeme kořením, osolíme a opepříme. Když se koření rozvoní, zalijeme vodou a vařím, dokud se voda nevstřebá.
  3. Vypneme plotýnku, do hrnce přidáme pečenou dýni, vymáčkneme pečený česnek a vše promixujeme tyčovým mixérem.

 

 

 

IMG_20140806_142409_editIMG_20140806_150556_edit IMG_20140806_150903_edit  IMG_20140806_153548_hdr_edit IMG_20140806_153721_hdr_edit IMG_20140806_154256_hdr_edit IMG_20140806_154414_edit